Červen 2013

Útěk do jeskyně část 3

29. června 2013 v 9:00 | DevilDan + Lordista |  This Is WAR
Většina lidí ze skupiny už byla nahoře a jen Honzajer ještě pomáhal nahoru Wampirce a druhá polovina nakukovala o pár metrů dále do čtyřicetimetrové jámy pod sebou. ''Ok,'' usmála se Tera, ''Kdo chce jít první?'' Nikomu se do toho příliš nechtělo, ale pak se přihlásil Metalknight: ''Tak já tam teda jdu'' Ther mu s úsměvem podala cajky, tedy lezecké vybavení, které jsem sebou měli. Metalknight se cvaknul do lana a jel...
Jel asi tři minuty než se zespodu ozvalo: ''Tero?'' ''Jo?'' ''Tady kus toho špagátu chybí!'' vykřikl Knight. ''Jo vím, že tam kousek chyběl asi dva metry, to doskočíš nic se ti nestane,'' prohlásila Tera ''Ne-e tady těch metrů chybí aspoň deset sotva vidím na dno,'' chvíli bylo ticho než se knight ozval znova: ''Nekecám fakt!!'' Nikdo o jeho slovech nepochyboval jen jsme přemýšleli, co dál. ''Co teď?'' ozvalo se ze spodu. ''Vydrž tam,'' řekla Tera ''Pojďte sem někdo silný'' Došel Chaoss a Honzajer. ''Kluci vytáhněte sem nahoru to lano, po kterém jsme vylezli''
Když bylo lano nahoře zařvala na Metalknighta: ''Knighte! Hodím ti dolů druhej špagát, přivaž ho k tomu prvnímu a sjeď až dolů!'' Knight tak učinila začala se za ním spouštět Maggot s nosítky. Když byli dole skoro všichni Honzajer řekl: ''Jak se sem dostane Lia a Lordista a ti ostatní?''
''Někdo tu bude muset zůstat a přehodit jim to lano zpátky'' řekla prostě Tera. "Dobře tak já tu zůstanu'' řekl Honzajer. ''Fajn'' řekla jen, a spustila se dolů za námi ostatními.....
Trasher, Lordista, Lia a Fobos se zatím přiblížili k nezavalené chodbě do haly ve které měli základnu. Měli to vymyšlené Lordista naběhne kus do chodby vytřelí do stěny a odražená kulka vletí dovnitř, potom začne utíkat ven, a na křižovatce počkají až je uvidí všechny tři a pak se rozběhnou každý jinou cestou, pak dovnitř naběhne Trasher, který jako jediný měl MP5 a postřílí zbytek hoperů, co tam budou a hotovo. Ti tři je setřesou a vrátí se rovněž tam. Bylo to jednoduchý, směšně jednoduchý, tak jednoduchý, že se muselo něco podělat, a taky že ano.
První fáze probíhala dobře, Lordista naběhl dovnitř a vystřelil, ozval se řev a pak začal se ozývat hukot.
Lia koukala na hodinky, ''Už by je měl vést,'' ještě než to stačila doříct vyběhl zpoza rohu Lordista a za nim se valilo asi 30 hoperů, střílet si netroufali na to jich bylo v chodbě příliš mnoho. Lordista proběhl kolem se slovy ''Vedu vám zábavu'' a se smíchem běžel dál.
''No to si snad dělá prdel'' zašklebila se Lia a dala se na úprk opačnou stranou než Fobos. Hopeři se poslušně rozdělil na tři skupinky a následovali je. To byla chvíle pro Trashera popadl svou MP5 a naběhl dovnitř kde jednou dávkou postřílel asi pět nebo šest hoperů, kteří tu zůstali, a teď se váleli a sténali v kalužích vlastní krve.
Thér ležel na podlaze v bezvědomí, ale dýchal ač dost těžko přes zlámaná žebra. MrMetal seděl se svázanýma rukama a nohama v rožku a v tom kousku odličeje který nebyl nateklý nebo nehrál všemi barvami či z něj necrčela krev bylo vidět náznak úsměvu. '''Tak přecejen...'' zachrčel ''Přeřež mi ty zasraný pouta!'' ''Stačí říct,'' prohlásil na to trasher a Metal byl volný. I přez zranění se mu kupodivu celkem obstojně dařilo chodit. ''Jak je na tom Thér'' byla jeho první otázka. ''Moc dobře ne, má prostřelenou nohu a hodně zlomených žeber ošetříme ho, co to půjde ale rozhodně bych s ním nehýbal to by mu jen uškodilo'' ''To ho tady máme nechat?'' ''Musíme, jinak zemře''
Lia věděla dobře, kam běží, asi pět minut před ní byla propast s vodou tak 40 metrů hluboká a tehdy přes ni s Lordistou udělali kyvadlo, přiběhla tam s hopery v těsném závěsu a zhoupla se na druhou stranu hopeři, kteří ještě stačili zastavit, byli stahováni dolů svými bratry, kteří se snažili čehokoli zachytit až byli nakonec dole uplně všichni. Lia vytáhla pistoli s tlumičem a už je jen postřílela jako myšky v díře ''Tak,to máme z krku,'' oddechla si...
Lordista ale běžel naslepo. Zaběhnul za roh a rozhlédl se: ''A hele komín!'' vylezl nahoru zhasl světlo a nechal je proběhnout pod sebou ''Bože to jsou idioti'' pomyslel si, seskočil dolů a běžel zpátky.
Fobos ale měl problémy. Jeho skupinka se totiž nebála střílet a kulky svištěly kolem jeho hlavy '''Kurva!'' ulevil si ''kam teď? Tak moment, někde tu přece byla... tady,'' zaběhl za roh a sklouzl se do pukliny ve stěně chodby. Hopeři proběhli asi dvacet centimetrů od něj, ale neviděli ho. Fobos se vysoukal nahoru a vracel se do tábora, co nejrychleji mohl.
Vrátili se k hale zhruba ve stejnou chvíli. Vešli dovnitř a začali prohledávat ležící hopery.
''Tenhle ještě žije'' řekl Trasher u jednoho z nich. ''Tak se aspoň něco dozvíme'' ''Já vám nic neřeknu'' zachrčel hoper s prostřeleným břichem. ''Ale my si myslíme že ano,'' prohlásila Lia a na břicho mu stoupla. Hoper zaječel až zaléhaly uši a namáhavě oddechoval,. ''Řekneš nám jenom pár věcí a pak ti usnadníme odchod,'' prohlásil Trasher. ''Dobře tak co chcete vědět?'' zasípal hoper. ''Moc toho nebude'' uklidnil ho Lordista '' V podstatě jenom dvě věci, jak jste nás našli? a kolik vás je?'' Hoper se uchechtl ''Jednoduše my jsme vás nehledali, zjistili jsme že jste tady jenom náhodou, děláte moc velký kravál, my jsme ti co přežili z osady kterou jste vyvraždili ve třech lidech. Přišli jsme se schovat do jeskyní protože jsme mysleli, že tu bude bezpečno, a pak jsme jednou při průzkumu uviděli vaši hlídku nebo co to bylo, ale vy jste si nás nevšimli, přežilo nás z osady sedmapadesát a...'' v tu chvíli se ozval výstřel. To MrMetal střelil hopera do hlavy a spokojeně pronesl: ''šestapadesát''.....
Došli jsme mezitím k jezeru. "Co teď?" zeptal jsem se. ''Tak jo, myslím že bychom si měli odpočinout'' řekla Tera a všichni se jako na povel svalili na zem. Byli jsme strašně vyčerpaní ale hlavně nejvíc nosiči nosítek, kteří takřka okamžitě usnuli. Sledoval jsem, jak se Tera posadila k okraji jezera a jak tak přemýšlela, usnula taky.

Útěk do jeskyně 2. část

27. června 2013 v 9:15 | DevilDan + Lordista + MrMetal |  This Is WAR
Lia odešla a na skupinu se sneslo ticho. ''Kde je ten Dům ozvěn?'' zeptal jsem se Tery. Tera se na mě nepřítomě podívala a řekla: ''Je to ještě tak hodinu chůze a hlavně je tam asi nejhorší přístup, co jsme v celé jeskyni našli, je tam asi třicetimetrový stupeň kolmo nahoru poté asi čtyřicet metrů dolů propast, plazivkové bludiště a korunu tomu nasadilo jezero, které má asi 60 metrů na délku a 30 na šířku a stěny jsou hladké, opravdu nevím, jak si představuje, že se tam s tímhle vším dostaneme a hlavně s Punkynou.''
''Dobře a kolik máme času?'' ''Než se tím proberou...tak pět hodin a asi deset minut než dorazí sem''
''Dobře dáme Lie ty tři hodiny'' řekl jsem

MrMetal se probral svázaný v místnosti.''Ty vole, já žiju!'' řekl si pro sebe a rozhlédl se kolem, ale pak ho radost přešla. Byl v zajetí hoperů. Na druhé straně uviděl svázaného Tommythera, kterého zuřivě mlátil Hoper. A teď došlo i na MrMetala, jeden z hoperů se na něj otočil a řekl ostatním:''Hele, tenhle se probral, třeba bude mluvit on.''
Další hoper přikývl a přišel k MrMetalovi blíž.''Tak co, kam odešli ostatní?'' zeptal se ho. ''A to mám vědět jak, ty vole?!' 'odsekl MrMetal a vzápětí dostal ránu. ''Já to nebudu opakovat, mluv!'' vyzval ho hoper ale MrMetal znovu odsekl: ''Nasrat!'' ''Jak chceš.'' řekl hoper a kopl ho do obličeje.
Najednou se ozval Tommyther. ''Nic mu neříkej! Jinak ostat...'' než to stihl doříct, hoper mu vrazil, uzemnil ho a začal do něj kopat a mlátit. Tommy za chvíli upadl do bezvědomí. ''Ptám se naposled, kudy odešli ostatní?'' zavrčel Hoper.''Stejně mě pak zabiješ, proč bych ti to měl říkat?'' odpověděl s klidem MrMetal a hoper ho začal mlátit pěstmi...

Lia se propracovávala kupředu ''Noták někde tu musejí být,'' říkala si. Po asi dvou hodinách je konečně našla, Lordista a Fobos se prodírali přímo proti ní. Hned jak ji uviděli, zakřčel Fobos: ''Lio?'' ''Jo, jsem to já'' odpověděla mu. ''Co se stalo? Našli jsme hoperskou základnu...'' ''Nepovídej'' skočila mu Lia ostře do řeči. ''Na vykecávání se nemáme čas! MrMetal a Tommyther se obětovali, abychom mohli utéct a Tera vede ostatní do Domu ozvěn'' ''Dobře'' utnul ji Lordista ''to mi stačí, jdeme!'' zavelel a vyrazil ''A Trasher zmizel'' doplnila ještě.

''Tři hodiny jsou pryč a Lia nikde,'' povzdechla si Tera ''budeme muset vyrazit'' Skupina si pomalu posbírala své věci, nosiči nabrali Punkynu a vydali se za Terou. Šli asi hodinu, když dorazili k prvnímu kolmému stupni. ''Tři lidi musí vylézt nahoru po tom laně a pak po něm vytáhnout Punky a věci, potom půjdou ostatní," řekla Tera.
Nahoru se vydali Chaoss, GothicDan a MetalKnight. Za asi dvacet minut byli nahoře a Chaoss řval dolů: ''Tak jo, přivažte Punky'' Dole tera mezitím udělala jakýsi krkolomný uzel a přivázala nosítka za všechny čtyři rohy. ''Můžeš,'' zaječela na Chaosse a nosítka se pomalu začaly sunout vzhůru....

Hoper přestal mlátit do ležícího MrMetala který se počal sbírat ze země a otočil se ke vchodu odkud přišel další. ''Tak co, už ste se tam prokopali?!''zeptal se zlostně vyslýchající. ''Ne šéfe, ještě ne.'' ''Tak padej a okamžitě to prokopejte!'' řekl mu a odešel. ''Tak zpátky k tobě, už sis rozmyslel a řekneš nám, co chcem vědět?!'' a MrMetal jen zavrtěl hlavou. ''Děláš velikou chybu, nezahrávej si se mnou!'' řekl hoper a kývl na toho druhého. Ten vzal brokovnici a pažbou mlátil MrMetala do obličeje. Z nosu i z pusy mu začala téct krev.

Trasher se brouzdal chodbami. Ani moc nevnímal, kam vlastně jde, vždycky nějak našel cestu zpátky, tak se tím moc nezatěžoval. Podíval se na hodinky, zabručel a počal se vracet, aby byl v táboře alespoň na večeři Šel a šel, co noha nohu mine ale pojednou se zarazil, zdálo se mu že cítí pach explosiv.
Vyrazil znovu opatrněji a vytáhl zbraň. Došel potichu k ústí levé chodby a najednou uslyšel spoustu hulákajících hlasů které rozhodně nepatřily nikomu z nás. Potom uslyšel výstřel a někdo řádně zaječel.
''Jak je to ještě dlouhý?'' ozvalo se najednou zpoza kamení ''Nevím'' odpověděl mu druhý hlas ''Tenhle parchant sestřelil pořádnej kus stropu, kdo ví jestli se ta zasraná chodba nesesypala celá'' zevnitř se ozval MrMetalův smích a hned potom další řádné zaječení ''Neměj se ty zkurvysynu nebo ti ustřelím palici'' ozval se drsný hlas. ''Posluž si, ze mě stejně nic nedostaneš'' ozvala se odpověď a další zaječení.
Trasher se zamyslel ''Hopeři? Tady? Co to kurva?'' lekl se a namířil pistolí do obličeje někomu, kdo ho chytil za rameno až si uvědomil že je to Lordista.....
''Co se to tu doprdele děje?'' byla jeho první otázka ''tady ne'' řekl mu Lordista a táhl ho pryč. ''Musíme zachránit Metala'' zařval Trasher sotva jej Lordista po několika odbočkách pustil. ''Metal je naživu?'' ze tmy se vynořila Lia. ''Zatím jo, máte zbraň?" zeptal se a všichni kývli.
''Tak dobře mám plán'' řekl Trasher a začal vysvětlovat: ''Vy tři se tu vyznáte nejlíp ze všech, což znamená že musíme udělat nějakej bugr a co nejvíc jich odlákat,potom se jim tu ztratíte a já tam naběhnu a postřílím zbytek, potom se sem vrátíte.'' ''To není špatný'' uznal Fobos ''Ale skočej nám na to?'' ''No budeme mít možnost to zjistit'' usmál se Trasher.....

Útěk do jeskyně

27. června 2013 v 9:00 | DevilDan + Lordista |  This Is WAR
Téměř týden už se nic nedělo, Punkyna byla stále v bezvědomí a všichni o ni měli čím dál větší strach. MrMetal a Tommyther se stále přehrabovali ukořistěnými zbraněmi, já často maloval po stěnách výjevy z bitev a Lordista, který se nudil snad ze všech nejvíce si sebral malý tým skládající se z Tery, Lii a Fobose, někde vyhrabal tužku a papír a začal s nimi procházet jeskynním systémem a vytvářet jeho podrobnou mapu.
Přední část hned u vchodu byla oproti tomu co procházeli strašně malá. Mapa se stále zvětšovala a během toho týdne měla už více než 5 kilometrů s desítkami propastí i komínů a plazivek. Jeden z těch dnů, který začal jako každý předešlý se sebral, vzal jenom Fobose a po cestě mu řekl: ''Včera když jsme s Terou procházeli tuhle část," zabodl prstem do papíru, který žmoulal v ruce "se nám zdálo že se najednou průvan otočil měli bychom se tam jít podívat,'' dořekl větu. Tak šli ještě asi hodinu, když se dostali do míst kde byli včera s Terou ''Tak moment,'' zastavil se Lordista ''proč se tu povalují ty špačky od cigaret?''
''Nebyl to Trasher?'' zeptal se Fobos. Dlužno podotknout, že Trasher se na dlouhé hodiny často ztrácel z velkého domu u vchodu, kde jsme měli základnu, ale to je vedlejší postřeh. ''Nejspíš ano,'' odpověděl Lordista a pokračovali dál.
Nakonec se dostali k tomu, co hledali. Byla to dlouhá rovná chodba, kterou táhl ven vzduch. Prošli jí a uviděli světlo procházející z venčí a taky kouř z ohniště, ale nikde nikdo.
''Tohle už nevypadá na Trashera,'' prohlásil Fobos a jal se prohledávat tábor až našel co hledal - CD Rytmuse ''A do hajzlu,'' pronesl Lordista, když je uviděl ''kolik bys řekl že jich tu je?'' zeptal se.
Fobos a prohlédl místnost znalým okem pozorovatelským a prohlásil: ''Něco mezi třiceti a padesáti.''
''A kde všichni jsou?'' "To nemám zdání''....
Mezitím na základně jsem se rozhlížel kolem. ''Neviděli jste někdo Trashera?'' zeptal jsem se najednou. ''Už nějakou chvíli ne'' odpověděla mi Wampirka ''Nejspíš se šel zase projít jako obvykle'' prohlásil MrMetal a pokračoval v pucování SCARu.''A Lordista s Fobosem?'' ptal jsem se znovu. ''Říkali že půjdou do západní části'' ozvalo se z koutku, kde seděla Tera. Podívala se na hodinky a dodala: ''Mají ještě tak hodinu čas''
Najednou se z pravé chodby ozval výbuch, bylo to improvizované nástražné zařízení které splácal Trasher z toho co jsme ukradli v hoperské osadě.
''To nebude Trasher vždyť ho sám nastražoval, a my chodíme tou druhou chodbou pro jistotu,' 'MrMetal s Tommytherem popadli oba zbraň a plížili se do chodby. Pak se ozval výstřel, a Tommy, který šel první to schytal do nohy. ''Pryč!!'' zařval zpátky, ale to už u něj byl první hoper a praštil ho do hlavy pažbou od brokovnice.
MrMetal se k němu snažil prostřílet, ale chodba nebyla moc široká a brzy jednu schytal do ramene.
Ostatní se zatím snažili odejít druhou chodbou, přičemž brali všechno, co unesli. Lia, Tera, Chaoss a Maggot popadli nosítka s Punkynou a odnášeli chodbou pryč. ''Zůstanu tady budu vás krýt'' zařval MrMetal s prostřeleným ramenem a popadl dvě P90. Nikdo neměl čas se s ním dohadovat, tak jsem jenom kývnul, plácnul ho po zdravém rameni a šel jsem za ostatními. Sotva jsem prošel obloukem chodby ozvala se obrovská rána. To MrMetal vzal RPG, které tam zůstalo a sestřelil strop nad ústím chodby....
Šli už déle než půl hodiny, Tera šla první neboť se tu vyznala nejlépe a vedla je do hloubi jeskyně. Když jsme došli do další větší síně zastavila se a řekla: ''Musíme si odpočinout,'' jen to dořekla už se většina zachráněných věcí válela po zemi a nosítka s Punkynou postavili na nedalekou terasu.
Zavolal jsem si k sobě Teru a Liu. ''Takže? Kde jsme a co budeme dělat?'' Tera začala: ''No, tak kde přesně jsme ti neřeknu, protože mapu si vzal Lordista. Ale každopádně tady zůstat nemůžeme, je to tu strašně na ráně, dávám jim tak pět, šest hodin než rozeberou ten zával kterým se obětoval MrMetal ale...''
''Tak moment'' ozvalo se. Byla to Wampirka. ''Kdo říká že MrMetal a Tommy jsou mrtví?'' ''Souhlasím'' řekl jsem ''Když jsem je naposledy viděl, byli naživu toho se budu držet'' ''Dobře promiňte, taky nechci aby byli mrtví'' řekla omluvně Tera. ''A teď zpátky k věci: Trasher, Lordista a Fobos jak nás najdou?'' ''Nijak'' řekla Lia ''Půjdu pro Lordistu a Fobose, vím kam zhruba šli. Kdybych se nevrátila do tří hodin trefím odtud bez mapy do domu ozvěn?'' Tera se na ni podívala jako na šílence."Do domu ozvěn? Pamatuješ jaké problémy jsme měli se tam dostat ve čtyřech? A jak asi dostaneme Punkynu přes to jezero?'' ''Budete to muset nějak vymyslet'' odsekla Lia ''Právě z tohohle důvodu je to ted' jediné bezpečné místo v celé téhle prdeli!'' Lia se podívala kolem sebe ''A já vyrážím, nemáme čas'' prohlásila a zmizela...

Pomsta

23. června 2013 v 9:00 | DevilDan + MrMetal |  This Is WAR
Dalšího dne, hned ráno jsme se zašel podívat na Punkynu.''Jak to s ní vypadá?'' zeptal jsme se zdravotnic, hned jak jsem tam přišel. ''Nic moc, je stále v komatu, ani se nepohnula.'' odpověděla smutně LitleMonster a já jen přikývl, otočil se a odešel. Vyšel jsem ven před náš nový 'dům' a uviděl sedícího MrMetala, jak se s nepřítomným výrazem opírá o strom. ''Co se děje?'' zeptal jsme se. ''Mohl jsem tomu zabránit.'' odpověděl. ''Cože? čemu?'' nechápal jsem. ''Stál jsme ani ne 2 metry vod ní, kdybych ji při tom pádu chytil, nebyla by teď v komatu.'' řekl. ''Ne, ty za to nemůžeš, nemohl jsi čekat, že vás sledovali.'' ''Ale mohl sem si jich všimnout, vždyť neměli maskovací hadry. Ale však já ji pomstím!'' s těmito slovy vstal a bez dalšího vysvětlení odešel.
''Lordisto, Satt, pojďte sem!'' zakřičel najednou a za chvíli ti dva přišli. MrMetal jim něco povídal a pak se všichni otočili a zamířili si to do jeskyně.
O několik minut později vylezli plně vyzbrojení. Satt měla Punkyninu P90 s tlumičem, MrMetal měl svojí MP5 s tlumičem a oba měli na zádech brokovnice a batohy plné něčeho. Lordista měl svůj Dragunov a oblečení s maskovacím vzorem. Všichni zamířili směrem k základně hoperů. ''Kam jako jdete?!'' zavolal jsem na ně a všichni tři se otočili. ''Pomstít Punkynu!'' odpověděl MrMetal, všichni se zase otočili a odcházeli. Nemělo cenu se snažit je zastavit. Mohl jsem jen doufat, že dělají správnou věc a vrátí se živí a zdraví.
Když přišli k nepřátelskému táboru, Lordista se odpojil, aby vylezl na kopec a našel výhodnou pozici na krytí. MrMetal se Satt sundali batohy, a vytáhli C4 a pak vnikli do tábora. Hlídky byly větší než při předchozích akcích, ale samopaly s tlumiči si s nimi poradily. Rozmístili pár náloží, kromě skladu, ze kterého si chtěli vzít nějakou další výbavu, a pokračovali dál do tábora. ''Nedávej C4 na viditelný místo, pokud si jich všimnou, jsme ztraceni.'' upozornil MrMetal Satanyku.''Hele, to vypadá jako velitelská budova.'' ukázala po chvíli Satt na vysokou budovu. ''Hm, tam C4 nedávej, velitele chci živého.'' odpověděl jí Metal. Najednou z rohu vyběhli dva hopeři, ale než si stačili všimnout, Satt je oba zastřelila a odtáhla jejich těla.
Když vypotřebovali všechnu C4, začali se plížit zpátky. Jen co se dostali k východu, mávli na Lordistu, který vytáhl odpalovač. Satt s Metalem si nasadili plynovky a tlumené zbraně vyměnili za brokovnice. V táboře se ozvalo několik výbuchů. Ti dva tam naházeli několik kouřáků a vběhli dovnitř. Všude byly trosky. Odkudsi vyběhl hořící hoper, doběhl ke kaluži vody a uhasil se v ní. Ale moc mu to nepomohlo, protože když zvedl hlavu, uviděl MrMetalovu brokovnici.
Ozval se výstřel a hoper bez hlavy lehl na zem. Všude byla samá krev a prach. Občas uviděli plazícího se raněného hopera, kterého zastřelili.
Najednou za nimi vyskočil hoper se SCARem. Satt se otočila, ale než stihla vystřelit, Lordista ji předběhl. Hoperovi proletěla hlavou kulka, on padl mrtev v zemi a na zeď za ním se rozprskla krev. ''Do velitelské budovy!'' zavelel MrMetal a oba se rozběhli tím směrem. Lordista se pousmál, protože věděl, že zabíjení všech polomrtvých hoperů je teď na něm. Když přiběhli do velitelské budovy, uviděli, že výbuch ji dost poškodil. ''Aby to s náma nespadlo.'' lekla se Satt. ''Klid, vypadá to ještě dost stabilně.'' řekl Mrmetal. Když vešli dovnitř, uviděli ležícího hopera v kaluži krve a jen s jednou rukou. ''Nechme ho vykrvácet, jdeme nahoru.'' řekl MrMetal, oba si sundali plynovky a začali stoupat po schodech. V patře zabodli ještě několik hoperů. Když vešli do místnosti velitele, uviděli ho, jak se vyděšeně dívá z okna. ''Ruce vzhůru!'' zařval na něj MrMetal. Velitel byl už tak vyděšený, že se okamžitě vzdal. Satt mu zavázala oči a připoutala ho na židli. ''Chci od tebe slyšet jen jednu věc, pak tě necháme jít.'' řekl mu MrMetal. ''O-opravdu? A c-co chceš vědět?'' zeptal se hoper a třásl se mu hlas.''Jaký jsi vydal rozkaz, když jsi poslal těch dvacet, aby nás vystopovali?'' ''Ře-řekl jsem jim, ať-ať vás zajmou.'' koktal hoper. ''Vážně, a proč teda střelili jednu z našich a tvrdili, že nás zabijou všechny?!'' zeptala se Satt naštvaně. ''Do-dobře, tak já vám to řeknu, pokud mě nezabijete.'' řekl sklesle hoper. ''Nezabijeme, tak už krucinál mluv!'' zavrčel na něj MrMetal. ''Ře-řekl jsem jim, a-aby vás po-postříleli za tu drzost se k nám v-vloupat.'' Satt s Metalem se na sebe podívali. ''Ty hajzle!'' zařvala Satt a ustřelila mu brokovnicí nohu. Krev se rozprskla na všechny strany a hoper začal řvát bolestí. MrMetal ho několikrát praštil pažbou do obličeje, až se mu spustila krev z nosu. ''Prosím, prosím, nezabíjejte mě.'' škemral hoper o slitování. ''Jedna z nás je v komatu a ty za ni zaplatíš!'' křikla Satt a ustřelila mu i druhou nohu. Krev byla po celé místnosti a Satt se radostně usmívala. Hoper upadl do bezvědomí z vysoké ztráty krve. ''Ukončeme to.'' řekl MrMetal a oba do něj vystříleli všechny broky, co v brokovnicích měli. Podívali se na svoje oblečení, které bylo celé od krve. ''Díky bože, že sem si nevzal svoje oblíbené triko Sabaton.'' řekl MrMetal a Satt se na něj s úsměvem podívala. ''Pojďme už.'' řekl MrMetal, ale Satt ho zastavila. ''Ještě oheň.'' řekla, vytáhla zapalovač a zapálila záclony. ''Od toho by to mělo chytnout celý.'' řekla a oba seběhli po schodech dolů a vyšli z domu, kde zapálili ještě několik dřevěných domků a ohradní plot.
Lordista si na kopci oddechl, když je uviděl a seběhl za nimi dolů.''Proč máte celý oblečení od krve?'' zeptal se. ''Víš, soudruhu, takhle to dopadá, když má Satt k dispozici svázaného velitele hoperů a brokovnici.'' pousmál se MrMetal. Všichni tři pak zamířili do skladu. Nacpali batohy zbraněmi, municí, jídlem a Lordista vzal lopatu. ''K čemu to chceš?'' zeptala se Satt. ''Tak lopata se hodí vždycky.'' odpověděl a Satt souhlasně přikývla. ''Tak jdeme, víc toho nepobereme,'' řekl MrMetal. ''Počkej, tady těch věcí je přece škoda.'' řekl Lordista a ukázal na hromadu zbraní jako M4, SCAR a Colt 1911. Byly tam dokonce i dvě odstřelovací pušky R700. ''Je to sice americký, ale tyhle zbraně jsou dobrý.'' řekl MrMetal. ''Vytáhněme to tedy všechno před tábor a pak se proto vrátíme. ''Sundali batohy a vyskládali ty zbraně i munici před tábor. Poté běželi zpět k nám do našeho domova. Lordista s několika dalšíma se vrátili pro ty zbraně. Uložili je do jeskyně a vytáhli jídlo, které nakradli a uspořádali jsme menší hostinu. Po delší době to byl velký úspěch.
Už se stmívalo, když jsem dojedli a debaty utichly. MrMetal, Satt i Lordista měli radost z dobře vykonané práce a nikdo se jim nedivil, přeci jenom za Punkynu měl chuť pomstít se každý z tábora. "Třeba se nám zase začne dařit," řekl mi Lordista, když odcházel spát. "Třeba ano," přikývl jsem. Už spali vlastně téměř všichni a popravdě, tentokrát se i všem podařilo usnout bez obav a špatných myšlenek z toho, co se dnes dělo...

Ošetření

22. června 2013 v 9:14 | DevilDan + Tommyther + MrMetal |  This Is WAR
Když jsme se vzbudili, okamžitě jsem vyhlásil poradu.''Dneska seženeme zbraně, nebo novou základnu?'' zeptala se Punkyna. ''Obojí,'' odpověděl jsem ''ty si vyber tým a běžte sehnat zbraně, my ostatní vyřešíme bydlení.'' ''Dobře, Tommyther, Metal_Knight, Tera, MrMetal a Satt, půjdete se mnou pro zbraně.'' řekla Punky, oni přikývli a šli se připravit ''Vůdče, napadlo mě, že bychom si místo tábora mohli najít jeskyň, já se zajímám o speleologii a docela se v jeskyních vyznám.'' navrhl Lordista. ''Jo, to není špatnej nápad, jeskyně je méně nápadná než tábor.'' dodala Liadesque. ''Ano, to by šlo, teď stačí tu jeskyni najít.'' odpověděl jsem.
Za chvíli přišla Punkyna: ''Jsme připraveni, můžeme vyrazit?'' zeptala se.''Ano, a pospěšte si, nechám tu pár lidí, aby vám řekli, kde jsme.'' a Punkyna s týmem odešla. Nechal jsem v tábořišti Amaranthes, Natashu a zdravotnice. My ostatní jsem vyrazili hledat budoucí bydlení.
V čele šel Lordista a vedl nás po lese. Ostatní jsem se rozhlíželi. "Hm, je možný, že žádnou nenajdeme?" zeptala se L. "Začínám o tom taky uvažovat," šeptla Sharon, ale Lordista se náhle rozběhl a já s trasherem za ním. "Mám jí!" vykřikl Lordista a ukazoval nám svůj objev. "Aby tu nebyli medvědi," řekl jsem a díval se dovnitř. "Je prázdná," řekl Lordista a sledoval, jak k nám dobíhají ostatní. "Tady budeme bydlet, jo?" zeptala se Sharon. "Jo, něco proti?" zeptal se Lordista. "Teda jako mě je jasný, že ti tu budou chybět žůžový záclonky, ale hold jsme v nouzi," Sharon se ušklíbla. "Jasně, no," a vlezla dovnitř. "Jo, je pěkná," řekla za chvíli a stoupla si k Cudlinkaje a L. "A co dál?" "Prohledáme okolí a pak někoho vyšleme pro ostatní," řekl trasher. "Jo, to bychom mohli," souhlasil Lordista.
Za 10 minut Punkyna a její tým přišli k hoperské osadě ''Myslím, že tu celkem nikdo nebude, nebudou čekat, že budeme tak drzí, aby jsme hned den po našem útěku šli zpátky.'' řekla Tera. A opravdu, dostat se do tábora bylo velmi jednoduché. ''Kde by ty zbraně a výbavu mohli mít?'' zeptala se Satt. ''Tohle vypadá, jako nějaký skladiště.'' ukázal Metal_Knight. Vešli tam, ale ihned se zastavili, byl tam zády otočený hoper, který mluvil do vysílačky. ''Ten je můj.'' šeptl Tommy a zezadu mu podřízl krk. ''Vypadá, že tu je všechno, vemte zbraně a taky nějakou vodu. Jo a lékárničku.'' zavelela Punkyna. ''Uf, to je těžký.'' vzdychla Tera, když si na záda vzala plně naložený batoh. ''Dej něco sem.'' řekl MrMetal a rozevřel svůj batoh. Vyšli z tábora a rovnou do lesa, odkud přišli.
Najednou se ozvala palba ze samopalu a Tera, která šla poslední, zakřičela. Všichni se otočili a viděli ji, jak leží na zemi, s prostřelenou patou, z které teklo hodně krve. MrMetal dal svůj batoh Knightovi, odtáhl Teru a její batoh dostal Tommy, který právě po střelci hodil granát. ''Ukaž, obvážu ti to.'' řekla Punkyna, která si vzala lékárničku. ''Já s Knightem půjdem napřed, tohle je fakt těžký, kdyby něco, křičte.'' řekl Tommy a spolu s Knightem se vydal do improvizovaného tábora. MrMetal vzal Teru na záda a Satt s Punkynou ho kryly. ''Dobrý, vypadá to, že za námi nikdo nejde.'' řekla Satt a Punkyna přikývla. Přidali do kroku a za chvíli dohnali Tommyho s Knightem.
U jeskyně jsme nechal jen Lordistu s Wampirkou. Ostatní jsme se vydali k bývalému táboru informovat ostatní.
Když se za několik minut Punkynin tým vrátil, hlídka v táboře už je očekávala.''No konečně, už jsme si dělali starosti.'' řekla Amaranthes. ''Co má Tera s nohou?'' zeptala se Syslounka. ''Průstřel,ale kulka je venku.'' odpověděl Metal_Knight. ''Já se na to podívám. Bohužel nemáme zdravotnickou výbavu, všechno je pryč'' řekla Magot naštvaně. ''Sebrali jsme jim lékárničku.'' řekla Punkyna a podala ji Magot. MrMetal posadil Teru ke stromu.
Najednou se ozval výstřel a Punkyna se složila na zem a už se ani nepohnula ''Punkyno!!''zařval MrMetal a sklonil se nad ní. ''Dejchá, ale je v bezvědomí, prostřelili jí břicho, musíme zastav..'' ale než to dořekl, ozval se další výstřel, tentokrát do vzduchu a z křoví vylezlo asi 20 hoperů, kteří všechny obklíčili.''Vzdejte se, nemáte žádnou šanci!'' křikl jejich velitel, kterému se kouřilo od pistole. Neměli moc na výběr a tak se vzdali. ''A co ona?'' ozval se najednou Tommy a podíval se na Punkynu ležící v kaluži krve. ''Vždyť zemře, pokud jí nepomůžeme.'' ''A co jako?! Tak ať stejně zemřete všichni za tu vaši drzost vloupat se k nám!'' zavrčel jeden z hoperů. ''Tak dobře, jen střílej.'' řekl MrMetal a stoupl si před jeho zbraň. ''Jak chceš.'' odpověděl hoper, ale než stihl zmáčknout spoušť, kulka mu prostřelila hlavu, až krev vystříkla na všechny strany a on padl mrtev k zemi. MrMetal si utřel obličej od jeho krve a podíval se na stranu odkud padl výstřel a uviděl Trashera s pistolí v ruce i nás ostatní. Začali jsme střílet na ostatní hopery. Satt se vrhla na tašku se zbraněmi, vytáhla brokovnici a praštila pažbou velitele hoperů, kterého to uzemnilo a Satt na něj stoupla. Všichni hopeři byli za chvíli mrtví. Satanyka se podívala na velitele, namířila mu na hlavu a se slovy: ''Tohle je za Punkynu, ty svině!'' vystřelila. Jeho hlava, lebka i mozek se rozletěly na všechny strany a jeho krev potřísnila Satanyce kalhoty až po kolena. Všichni se podívali směrem na Punkynu, u které už byly zdravotnice.''Je to s ní vážný.''řekla nešťastně LitleMonster.''Ztratila dost krve, potřebuje transfuzi.'' ''Já pro ni zaběhnu, v tom jejich táboře měli celou ošetřovnu.'' nabídl se Tommyther. ''Dobře ale honem! Knighte, Trashere, Fobosi! bežte s ním.'' rozkázal jsem a šel pomoct zdravotnicím zastavit krvácení.
"Co krevní skupina?" zeptal jsem se. "Jo, ty jsem tu někde měla," prohlásila Maggot a vytáhla jakýsi notes. "Pamatuješ? Když mě sem Satt přivedla, tak jsem vás všechny vyzpovídala a dělali jsme i testy. To jsme ještě byli u civilizace," řekla Maggot a listovala. "Jo to je pravda a byl to opravdu skvělý nápad!" "Osobně jsem doufala, že ho nikdy nepoužiju," povzdechla Maggot.
"Teď by to chtělo tu kulku," upozornila Little "nebo jak? čekáme na kluky?" "Ta kulka počká, teď to chce tu krev," rozkazovala Maggot.
"Už jdou!" vykřikla Syslounka, když videla přicházet Tommy s partou. "Dane, sedni," řekla Maggot "Co?" "Pokud vím tobě z krve blbě není a mám tě po ruce, dělej," tak nějak jsem netušil, co po mě chce. "Jsme tu!" vykřikl Tommy "Tohle mi dej," řekla Maggot. "Tohle? To vypadá jak z druhý světový!" vykřikl Knight. "Přímá transfúze se dneska už nepoužívá, ale já krevní konzervi hold nemám," řekla Maggot. "Vyhrň si rukáv," "Já?" zeptal jsem se, protože se celou dobu dívala na Knighta a Tommyho. "Ne, ten vedle," zdála se nervózní "Hele, já nemám moc času, ta holka za chvíli zemře!" "Jo, já vím, to nechci," L s Demonkem v pozadí se trochu usmívali, ale spíš mě než situaci. "Já se klidně obětuju," navrhl Metal "Mě se taky z krve nedělá blbě," "Klid, už jsem začala," "Začala?" zeptal jsem se a všiml jsem si, že Little se vzdálila před stříkačkou, kterou měla v ruce Maggot a měla tak propojit krevní oběhy mě a Punkyny. "Ty mi pak pomůžeš vyndat kulku," mrkla na Metala Maggot a on kývl hlavou.
Začátek byl jako normální odběr krve, kdy do vás píchnou injekční stříkačku až na to, že jí tentokrát nevytáhli. Krev prodila žilami přes trubičku až do těla raněné. Zavřel jsem oči a cítil jen tlak krve a hluk kolem sebe. "Seď," řekla mi najednou Syslounka a já byl tak trochu zmatený a díval se vedle sebe.
"Ta kulka je celkem hluboko," pronesl Metal. "Vím, ale podaří se nám to," řekla Maggot a podávala mu baterku. "Drž mi jí nad tím zraněním," řekla a brala si do ruky pinzetu s lékárničky. "Když se trefím, tak jí vyndál," řekla a snažila se i prsty trochu ránu rozpitvat, aby se dostala k mršce kulce. "Máš?" zeptal se Metal asi po třech minutách. "Ne, počkej," oznámila Maggot a dala se do práce "Mám!" vykřikla "Litle, zašij tu ránu," Little se poštrachala v lékárničce a našla si potřebné věci. Mírnou asistenci jí dělala Syslounka. "Je to," řekla asi po 10 minutách. "vyčištěné, obvázené. Zbyde tam jizva, ale s tím se mělo počítat hned," řekla Litle pomalu.
"A bude v pořádku?" zeptal jsem se najednou a Maggot se podívala na Punky "Nevím jestli se při pádu nepreštila," řekla "Co vím, tak nic zlomeného nemá a krvácející rány jsme ošetřili," "A kdyby se praštila?" zeptal se Metal. "Mohla by se dostat do komatu nebo mít otřes mozku," řekla Syslounka.
"Teď mě napadlo, Lordista s Wamp furt čekají u tý jeskyně!" vykřikl jsem. "Aha, my na ně zapomněli," řekla L a usmívala se. "Knighte, Tommythere, vezměte ty nosítka a opatrně na ně položte Punkynu. Bude potřeba jí tam donést," "Možná by to chtělo nějaký deky nebo něco," napadlo Am. "GothicDan by s tebou mohl jít ještě se podívat do té osady," navrhl MrMetal. "Ano, ale vem sebou i Honzajera a vysílačku," dodal jsem.
Pomalu jsme se vydali k jeskyni, protože i tera byla zraněná. Jak jsme se blížili uviděli jsme Wampírku: "Kde jste proboha byli??" zeptala se zděšeně "To byla ví jak hodina!" "Neboj, trochu jsme operovali," pronesl Demonek a obešel jí. "Cože?" zeptala se Wampirka a od jeskyně se blížil i Lodista. "Zaútočili na nás," řekla tera. "A Punkyna to schytala," Wampirka si dala ruku před ústa a něvěděla, co říct. "A je živá?" zeptal se Lordista. "Bude v pohodě," dal mu ruku na rameno Metal a šel si prohlédnout jeskyni.
Am, Gothic a Honzajer se vrátili ještě s pár ukradenými věcmi a ustrali Punkyně improvizované lůžku v zadní části jeskyně. Všichni jsme o ní měli strach a přemýšleli jsme o nadcházející noci. "Doufejme, že večer bude klidný," pronesl Gothic a sedl si vedle Natashy. "Snad..." dodal jsem a už jenom přemýšlel. Stoupl jsem si ke vchodu a díval se do lesní krajiny.

Ztrácí se lidskost

21. června 2013 v 9:05 | DevilDan |  EMOtion
Kdysi dávno
Tu něco bylo
Štěstí se tomu říkálo
A kreslilo to na tváře
Úsměv v celé své kráse

Tahle doba je pryč
Zbyl už jen ten chtíč
Touha všechno vrátit
Ne se smrtkou se vzdálit

Někdo s tebou jedná jako s panenkou
Pohrát si, vyškubat vlásky,
Utrhnou hlavičku a koupit novou
Nedělaj si z toho na tváře vrásky

Jiní jako s hadrem
Vždyť je to jedno, že pod tíhou padnem
Věci prý city nemaj
A proto se jich lidi lehce vzdávaj

Lidí i věcí je na světě mnoho
Ovšem jen někteří z nich
Dají ti toto
Tu lásku, kterou ti lidský cit vtisk

Nebudu se hádat
Zpytujte svědomí
Vždycky je lepší brát než dávat
Ovšem raníte tak srdce lidí

Lidí, co bez ostychu
Vedli by pro vás válku
A vyhráli ji kvůli jedinému úsměvu
Ztraceni v obrněném davu

Nemluvím tu jen o sobě
Chci říct, že i v téhle době
Se najde ztracených duší víc
Ti co steskem halí svou líc

Duše bez těla
Která všechno ztratila
Důvěru i cit
Ten lidské lásky pocit

Bloudí tyhle duše po Zemi
Stíhány dlouhými věky
Dokud budou mladými
Nebo než nezemřou stesky

Nevím, co s tím
Lidi ztrácejí smysl pro smilování
Kdysi dokonalý nejlepší přítel
Je dnes jen další sviní na rožeň

A tak to jde dál a dál...





Útěk

21. června 2013 v 9:00 | DevilDan + Tommyther |  This Is WAR
Vzbudil mě zvuk klíče v zámku. Otevřel jsem oči a viděl hopera, který právě vešel do naší cely. ''Nebojte se, prostě buďte zticha, na nic se mě neptejte a pojďte za mnou.'' Sundal nám pouta, Fobos se na mně podíval, ale já jsem zakroutil hlavou. To samé udělal i v dalších celách a my jen nechápavě koukali. ''Tady máte pár zbraní'' řekl a otevřel batoh, v němž bylo asi 15 M1911 s tlumičem. Rozebrali jsme si je a pokračovali za ním.
Šli jsme chodbou a dorazili jsme na její konec, ke dveřím. Hoper ukázal, aby jsme zalezli za roh. Udělali jsme tak a on vešel. ''Kam jdeš?'' ozvalo se ze dveří, ale odpovědi se nedočkal. Hoper, který nás osvobodil mu zakryl ústa a jeho hlavou praštil o zeď. Šli jsme dál a vyšli jsme na čerstvý vzduch.
U brány stály stráže, které nás ale nevnímaly. Stačilo pár dobře mířených ran a mohli jsme opustit tábor. Schovali jsme se v bezpečí, daleko od tábora a zeptali se našeho zachránce, proč to udělal. ''I když mám nejraději hip-hop, můžu i metal, ale ostatní se mi za to smáli.'' ''A proč si nás nejdřív mučil taky?!'' zeptala se WTSharon naštvaně. ''Ještě to nebylo tak hrozný, ale jak jsme vás zajali tak pořád říkali, jaký posloucháte sračky a že to poslouchaj jen navedený a podobně. A dělali mi to naschvál, aby mě urazili! Za to mučení se velmi omlouvám, neměl jsem moc na výběr. Teď půjdu někam daleko odsud a nebudu se vám plíst do cesty.'' dořekl to, otočil se a odcházel.
My jsme udělali to samé, protože nebyl důvod zůstávát. ''NEEEEE!!!'' vykřikla najednou Satt a poté zazněl výstřel a bylo slyšet jak někdo spadl na zem. Všichni najednou se otočili a viděli Sharon s kouřící pistolí v ruce a našeho zachránce s prostřelenou hlavou. Tommy se k mrtvému rozběhl a podíval se na něj. Všichni koukali, co bude dál. Po pár vteřinách ticha se Tommy rozkřičel: ''Proč si to kurva udělala?! Vždyť on nám všem zachránil život do prdele !!'' ''To má za to mučení.'' chladně odpověděla Sharon. ''29 životů snad převáží 29 minut utrpení ne?! A kdyby to neudělal on, tak to udělá někdo jinej!!!'' ''To mi je jedno, neměl si s námi začínat.'' ''Ale vždyť si to tímhle vynahradil ty blbko!'' ''Cože?!'' ''Rozuměla si dobře! On nás všechny zachránil a tohle za to?! Ty musíš bejt fakt pitomá...'' ''To odvoláš!'' ''Nasrat!'' to už Sharon vážně vytočilo a namířila na Tommyho zbraň. Tommy ji praštil do ruky. ''Hej! Nechte toho sakra!!!'' zakřičel MrMetal a strhl Tommyho zpátky. Sharonu přidržela Satt. Chvíli se na sebe vražedně dívali a dav ostatních je sledoval beze slova. "Možná mu tím pomohla," řekl jsem po chvíli. "Toho chudáka by stejně asi jeho hoperší kamarádi zabili za tuhle zradu," "Ale i tak," nadechl se Tommy "Neměla právo!" "Sakra, ticho," zastavila ho Satt a stále držela Sharon. "Já se hádat nebudu, udělala jsem, co jsem musela," řekla Sharon a sklepala ze sebe ruku Satanyky. Tommy odstčil MrMetala a hoperovi strhl jednu psí známku. "Jděte napřed," řekl jsem holkám a ty se přidaly k ostatním mířícím do tábora.
Tommy s MrMetalem odtáhli mrtvého do blízkého lesíka, zahrabali ho do listí, udělali kříž ze dvou větví a na něj pověsili psí známky. Poté dohnali ostatní. "Pohřbili jsme ho v lese," řekl mi Metal. "Sice žádnej honosnej pohřeb neměl, ale musí mu to stačit," řekl Tommy a vrhl nenávistný pohled.
Přišli jsme k místu, kde stál náš tábor. Tedy před několika dny. Všude teď byl jen popel a stále se kouřilo. Rozhlédli jsme se kolem, ale nikde nic zachovalého. ''Ty zmrdi!'' vykřikl Trasher. ''Tohle už vážně přehnali, ty kokoti!'' dodal Lordista.''A nejspíš si nakradli všechny naše zbraně a munici, před tím, než to tady zničili. Já je zabiju, ty hovada!'' ''Klid, teď musíme přemýšlet, co dál...'' zastavila je Amaranthes ''Přes noc by sme mohli přespat někde v lese a zítra bychom se mohli pokusit ukrást zpátky naše zbraně.'' řekl jsem. "Zatím ještě máme, jak takže hlavně municí od toho hopera neplýtvat," "Jasně, to by šlo," přitakal mi MrMetal a podíval se na Lordistu, který ještě pro jistotu prohledával trosky. Dělalo to víc lidí. "Nikde nic," řekla po chvíli Punkyna. "Dali si asi dost záležet," "K naší škodě," šeptl jsem s povzdechem. "Takže do lesa?" zeptala se L, která do teď stála za mnou a sledovala, co se bude dít. "Jo, rozděláme oheň a přečkáme tam večer," řekl jsem a L pískla. "Hele, lidi, jdeme!" zavelela a rozběhla se k lesu. A až teď jsem si všiml, že její koně přežili taky a že je už přivázala k jednomu ze stromů. "Tak proto ta radost," pomyslel jsem si
Šli jsme teda na okraj lesa, rozdělili jsme si hlídky a někteří z nás ulehli do listí ke spánku. První jsem byl na hlídce já a Tommyther. "Chuť k pomstě je silná," řekl jsem. "Jo, já vím, ale nemusela to dělat," "Hlavní je, aby nás naše činy nerozdělily," řekl jsem a sledoval hvězdnou oblohu. "Ne, to ne. My spolu dál normálně mluvíme, jen jsem prostě měl vztek," Tommy se podíval do země. "Zabíjíme se navzájem ve velkém, ale přitom jsou mezi nimi a námi i takoví," "Nespravedlnost tu bude vždycky," odvětil jsem. "Jo, bohužel. Hele, já jdu spát, už je čas na střídání," řekl Tommy a zvedal se. Šel probudit Honzajera. "Ty nejdeš? Gothic tě vystřídá," zeptal se Honzajer a sledoval pozorně okolí, protože se mu zdálo, že něco slyší. "Já tu s tebou chvíli pobudu," řekl jsem a Honzajer se posadil vedle na pařez.
Na všech bylo vidět vyčerpání z minulých dní a také strach. Neměli jsme nic, jídlo, domov...a nikdo nevěděl, co bude dál. "Jestli na nás zase zaútočí, tak jim rozbiju držky," pronesl Honzajer. "Napřed budou hledat i zrádce nebo prostě to jak jsme utekli a pak nás," řekl jsem "Máme málo času na to vymyslet, co dál," "To vymyslíme, neboj. Napřed jídlo, pití a pak zbraně a munici," Honzajer vypadal optimisticky. "Spíš hlavně neztratit morálku a chuť bojovat," řekl jsem. "Ty myslíš to se Sharon a Tommytherem? To přejde, byl to jenom hoper, kterýho nikdo neznal. Třeba nás šel hned naprášit," "Tak ano, je lepší lidem tolik nevěřit," "Já osobně nevěřím tý Cudlinkaje či jak se jmenuje," řekl Honzajer. "Proč?" "Já nevím a nejsem sám. I Punkyna na ní byla dost ostrá, prostě byla vězněná a nikdy o ní nikdo neslyšel! Přitom prej bojuje za metal no, já nevím, řeš to s ostatníma tohle," "Jasně," řekl jsem a nechápal. "Já ti sem pošlu Gothica," vstal jsem a šel. Gothicovi se tedy nechtělo moc vstávat a trošku nadával, že právě jeho vybrali jako druhého v pořadí, ale byl i rád, že jsem mu to spaní trochu prodloužil. A nakonec jsem usnul i já, ale to už se střídala asi pátá dvojice...




Při výslechu

20. června 2013 v 8:01 | DevilDan + MrMetal |  This Is WAR
Uplynulo již několik hodin po té, co jsme se probrali v cele. Teď mělo nastat to, na co se nikdo netěšil - mučení a výslech.
K celám přišlo několik Hoperů a jejich velitel s kšiltovkou na hlavě postupně ukazoval na lidi v celách a něco říkal ostatním: ''Tenhle půjde první!'' rozkázal a ukázal na Tommythera. Dva hopeři mu sundali pouta z nohou i řetěz z krku a odvedli ho. Přišli do nějaké místnosti a Tommyho posadili na židli a připoutali. ''Já vím, kdo jsi'' řekl velitel ''Ty jsi ten skrček, co byl u smrti Raptora a Heatha, což bylí mí kamoši, takže mi za jejich smrt zaplatíš.'' ''To si jen myslíš, debile.''odsekl mu Tommy a hoper ho začal bít. ''Ty srabe, buď chlap a sundej mi ty pouta, uvidíme, kdo koho bude mlátit!'' ''Zavřete ho tam!''zavelel velitel a ukázal na dveře na druhé straně místnosti. Dva hopeři mu sundali pouta, chytili ho a odvedli ho. Tommy se ocitl v tmavé místnosti a najednou tam začal vnikat slzný plyn. Když ho hopeři po chvíli vytáhli ven, lehl na zem a kašlal a slzel. Po chvíli přestal kašlat, otočil se na velitele hoperů a řekl: ''A víš, že se kšiltovky nosí kšiltem dopředu?'' Hopera to rozzuřilo a začal Tommyho na zemi kopat a mlátit. Když s mlácením skončil, sledoval s úsměvem ležícího Tommyho. Ten se najednou zvedl a chtěl mu dát pěstí, ale hoper na nic nečekal, vytáhl taser a Tommyho definitivně uzemnil a pak mu dal ještě několik ran. Do cely ho dotáhli v polobezvědomí.
Zatímco v Tommyho případě se jednalo pouze o mstu, nás čekal opravdový výslech.
Na řadu přišli Metal_Knight, Demonek, Fobos a GothicDan. Postupně je zavírali do stejné místnosti jako Tommythera, ale přidali vysokofrekvenční zvuk a silné světlo. Když Fobose přivedli zpět do cely, řekl mi: 'Ti hopeři jsou ale svině, tohle jsem teda nečekal" "Jak to probíhalo?" "Bylo tam silný oslepujíí světlo a vysokofrekveční zvuk, fujtajbl, ještěže je to už za mnou a co vím, tak nikdo nic neřekl. Ale teď asi přijdete na řadu vy ostatní.'' A měl pravdu.
Teď čekalo mučení nás ostatní. Mě, MrMetala, Lordistu, Chaose, Trashera a Honzajera.
Když nás všechny vedli na výslech, zeptal se mě MrMetal: ''Hele, všiml sis, že na mučení nebyla ještě ani jediná holka? Myslíš, že budou slušní a nechají je na pokoji?'' Jeden z hoperů ho slyšel a odpověděl: ''Holky to čeká taky, ale jiný a mírnější mučení. Žádná bolest, nejsme až takový hajzlové.'' ''Nejsem si jist, jestli vám máme věřit'' namítl Lordista. ''Sklapněte!'' zavrčel další hoper. Prošli jsme dveřmi a vešli do velké místnosti, kde bylo několik dveří. Každého z nás převzali 2 hopeři a odvedli nás každého do jiných dveří. Sebou měli tasery, autobaterie a obušky.
Připoutali mě za ruce a nohy ke zdi. "Tak jdeme na to šéfíku," promluvil posměšně ten jeden. "tebe si vychutnám, hele," zatímco omotával elektrody kolem mých kotníků jelikož mi před spoutání poručili zout si boty. Nesnesitelný pocit se začal šířit mým tělem jako bych v sobě měl tisíce jehel a špendlíků. Připadalo mi, že mi vykloubili ruce, ale přitom na ně nesáhli ani jednou. Hlava byla jako by měla prasknout, cítil jsem bolest díky níž jsem měl pocit, že se pozvracím. A nakonec jazyk. Měl jsem pocit, že už nepromluvím jelikož bez jazyku se mluvit nedá, ale obavy byly falešné. "Tak co, pokecáme ne?" zeptal se druhý hoper a odpoutával mě. "Takže ta banda dětiček je tvoje armáda?" zasmál se hoper. "Dětiček? Pokud se podívám kolem, tka jsou děti spíš ti tvoji," postřehl jsem, že druhý hoper má za zády taser. "Jo, tak. Mým je všem 19 nebo kolem 20 let," ušklíbl se. "Těm tvým teče ještě mlíko po bradě a chtěli by bojovat. Teda ten jednookej a ten vlasatej, o byl s tebou v cele, ti vypadaj starší, ale jinak. pche, třeba ti dva, co napsali na zeď SMRT HIPHOPU, dětičky," "A co vy? Zmlátíte Tommyho a za co jako? Říkáte, že je dítě, ale děti se nebijí ne?" "Dej mu ránu a odvěť ho, ten bude asi dál akorát tak machrovat," šeptl hoper a odcházel.
Hodili mě zpátky do cely, cítil jsem stále tu bolest po jehlách a tekla mi krev z nosu, protože hoper si nemohl odpustit kopanec. "Honzajera si pěkně podali za ten nápis," informoval Fobos. "Takže Demona asi taky," dodal a díval se z mříží. "Do prdele! Svině zasraný!" ozývalo se po celém vězení. "Trasher?" zeptal jsem se. "Spíš Lordista, co jsem zaslechl, tak jim místo informací začal pomlouvat Ameriku," mrkl na mě Fobos. "Dobře jim tak," pronesl jsem.
Nakonec bohužel došlo i na holky. Sledoval jsem, jak je všechny odvádí. Hopeři je přivedli do velké místnosti, kde je připoutali a postupně je brali na mučení, první šla WTSharon. Když do místnosti vešla, uviděla malou klec visící nad vodní nádrží. Hopeři ji připoutali do klece a spustili do vody. Po půl minutě klec z vody vytáhli. ''Tak co, jak se ti to líbilo?'' ''Na koupaliště je to moc malý.'' ušklíbla se Sharon.''Řekni nás vše o té vaší skupině, nebo tě tam spustíme znova!'' řekl jí hoper ''Nic ti neřeknu!'' odsekla a hopeři ji spustili do vody. Když ji po minutě vytáhli, zalapala po dechu a hoper se jí zeptal: ''Tak co, už nám řekneš, co chceme vědět?'' ''Nikdy!'' ''Jak chceš. Ponořte ji tam znovu!''zavelel. Ale ani na potřetí Sharon nic neřekla. "Dejte mi sem tamhle tu!" vykřikl hoper a ukázal na Litle. "Maličká nám jistě něco poví," ušklíbl se. "Minutu?" zeptal se hlavní spouštěč. A velitel kývl. "Tak zpívej skřivánku," Litle se rozhlížela, kapala z ní voda a měla strach, že půjde do vody znova. "Vede nás Devil," řekla Litle. "Víc nevím, jsem tam nová," koktala a trochu se už třásla zimou i strachem. "Určitě lže," "Ona je fakt nová," pronesla Hell najednou. "Dejte sem tu dýňačku," poručil hoper, který si v cele všiml její kresby. "Ne, ne, ne. Ještě mi namočíte moje jediné tričko s kapelou Helloween," bránila se Helloweenka. "Co to je?" zeptal se hoper u nádrže. "Jedna metalová kapela z Německa. Moje nejoblíbenější. Počkejte! Já vám něco pustím!" Hlavní hoper kývl na druhého a ten jí zavřel a ponořil. "Tak co, slečinko?" "No, moje nejoblíbenější kapela je Helloween," řekla Hell. "Grrr! Dejte tam jinou nebo se z týhle fakt už poseru!" Postupně se v kleci všechny vystřídaly. "A zase nic!" rozčiloval se velitel. "Upadla vám čepice," ušklíbla se Lindit, když jí odváděli do cely. Velitel se napřáhl, ale neuhodil. "Vypadni s ní někam do prdele!"
"Udělali ti něco?" zeptal se Gothic Natashy. "Ne, jenom nás nořily do vody, ale nikdo nic neprozradil," řekla Natasha. "Tak to mě uteklo jenom to, že DevilDan je šéf a že Fobos už není dítě, ale jinak nic. Akorát si je teda asi dost vychutnali," povídal Gothic a Nat si zatím ždímala vlasy.
"Zajímalo by mě jestli dodrželi slib," pronesl najednou Fobos. "Jakej slib?" zeptal jsem se. "Ten s těma holkama, že je nebudou bít!" "Snad ano," "Myslíš, že půjdeme druhý kolo?" "Já nevím, ale vlastně se nic nedozvěděli takže asi ano," odpověděl jsem. "No, tak doufám, že mě nebudou dávat šoky," zahuhlal Fobos už v polospánku. Všude byla tma a jen jednou se ozval výkřik: "Sakra!" to si Wampirka uvědomila, že v cele nemá lampičku, ale jinak všichni spali nebo alespoň byli zticha.


V cele

18. června 2013 v 22:44 | DevilDan + MrMetal |  This Is WAR
Když jsem otevřel oči, uviděl jsem vedle sebe jen Fobose. Měli jsme pouta na rukou i nohou a řetěz na krku. ''Co se stalo?'' zeptal jsme se ho.''Když jsme zaběhli za ten roh, čekali tam Hopeři s tasery a ty, Punkyna a MrMetal jste to schytali a okamžitě se složili. Pak vystřelili z taseru další a několik jich přišlo i zezadu. Nakonec jsme zbyli jen já, Metal_Knight, Satt, dva Linkineři a Cudlinkaja. Pak nás obklíčili další hopeři s normálníma zbraněma a bylo to v hajzlu. Takhle debilně nás spoutali a rozdělili nás nějak náhodně do cel po dvou, prej abychom se o nic nepokusili.'' odpověděl naštvaně.''Co asi dělají ostatní a co tady budou ti hopeři s námi dělat?'' zeptal jsem se spíš sám sebe...
MrMetal, který byl v cele s Liadesque hned vedle, seděl na zemi a zamyšleně se díval ven z mříží. ''Co tam vidíš?'' zeptala se Liadesque.''Mno, sleduju jejich výzbroj a zjišťuju, že všechny jejich zbraně pocházejí z USA. Třeba hned támhle M4, tu znáš, tu používá i pár lidí od nás, ale jen pár. Nebo támhle ta velká pistole, Desert Eagle, izraelsko americká pistole, tu tady mají všichni, když se podíváš.'' ''Aha, hele, támhle ten Deserta nemá.'' odpověděla L.''Jo, ta pistole, co má on je Colt 1911, a ten je taky americkej. A hele, támhle na plakátu sou americký auta.'' ''Ježiši, co s tou amerikou všichni mají?!''povzdechla si Liadesque.
Ve další cele byl Trasher s Helloweenkou.''Hovada, hajzlové, kreténi'' nadával Trasher ''Debilní svině! Ty jejich trapný kšilty jim narvu do prdele!'' ''Klid, člověče,''odpověděla mu Hell, malující si obrázek dýně a kytary: ''Stejně ti to nadávání nepomůže.'' ''Však já se odtud dostanu a až se tak stane, tak za tohle zaplatí, já je pobiju do jednoho!'' zuřil Trasher a mlátil pouty o zeď a omítka lítala na všechny strany.''Tak klid, najdi si nějakou zábavu, jako já. Můžu ti půjčit tužku i papír, mám toho dost, našla jsem to támhle v rohu v té skříňce.'' ''Ne, díky, já zkusím přijít na to, jak odtud ven.''
Cudlinkaja seděla smutně v cele. Bylo jí líto, že plán nevyšel, otočila se proto na svoji spoluvězenkyni Punkynu: ''Promiň, nechtěla jsem, aby se toto stalo, opravdu jsem si myslela, že utečem.'' ''Ha, já bych si tím tak jista nebyla. Určitě tě nedali k nám jen tak náhodou a bylo přesně plánováno, že se tohle stane!'' odsekla Punkyna, která už tak byla nasraná z toho, že ji spoutali, naštvaně. ''Opravdu ne, přísahám...''řekla Cudlinkaja, ale Punkynin naštvaný pohled ji zarazil.''Nejspíš jí to zajetí leze na nervy'' pomyslela si, vzala tužku a začala si kreslit na zeď, protože papír nenašla...
Demonek sledoval Honzajera, který cosi vytesával do zdi kamenem. "Co to děláš?" zeptal se. "Nečum a pomoz mi," odvětil Honzajer. "Na protest jim tu nechám dárek" usmál se Honzajer zatímco Demon hledal kámen. "Dárek?" "SMRT HIPHOPU, na celé týhle stěně," s jiskrama v očích mával rukama, ale hned se dal zase do práce.
Wampirka vytáhla z brašničky přes rameno, kterou měla zakrytou bundou knížku. Podívala se na Jenny, která planula smutkem a strachem. "Chceš si taky číst?" zeptala se jí. "Číst?" Jenny nechápala. "Jo, nosím si sebou vždycky tak 2-3 knížky," usmála se Wamp a podávala jí jednu knížku. "Díky, alespoň nebude nuda," povzdechla si Jenny.
V cele naproti Honzajera a Demona stála u mříží LittleMonster: "Co to tam dělaj?" Tera zvedla hlavu, protože jí Litle vyrušila z dívání se do podlahy. "Nevím, něco tam je" Tera se zadívala "SM...hm asi že hopeři smrdí nebo tak něco," Litle se usmála: "To sedí," Tera se posadila zpátky. "Doufám, že někoho napadne, jak ven nebo tu prosedím důlek" vzdychla Tera.
"Hele, mě něco napadlo!" vykřikla Sharon. "Co?" zeptala se Amaranthes. "Kdybychom se odsud nedostali tak ať máme dokumentaci ne?" Sharon vyrhla ze svého sešitu, kam si psávala povídky popsané stránky a začala psát. "Co sepisuješ?" Amaranthes jí nakoukla přes rameno. "Náš příběh" šeptla Sharon a Am si přisedla.
Lordista se vracel od mříží: "Blé, samá Amerika!" Knight se zamyslel: "Já radši Rusko," řekl a Lordista si sedl na zem "jo, to já taky. Třeba taková Aria je skvělá kapela, znáš?" "jj, velice dobře" mrkl Knight. "Umím i rusky, to moc lidí vod nás neumí," pochlubil se Lordista. "Hm, to je zajímavá informace," řekl Knight. "Ti hopeři, není náhodou hip hop z Ameriky nebo tak něco?" "No, z Ruska není ani náhodou," pronesl Lordista. "Takže to je možný a nebo tam vyráběj ty děsný kšilty a kaťata," "Nakonec tu bude veselo!" jásal Knight. "Já bych totiž řekl, že to bude Made in China!"
"Jo, tak támhle ti se asi dost baví!" vykřikla naštvaně Satt, která viděla Lordistu a Knightem, jak se smějí. "No, to je možný, oni si dost rozumí," řekla Lindit. "Tohle je v háji!" Satanyka se přestala prát s řetězy a otočila se k mřížím zády. "Ale když jsme u toho, tak bychom si asi mohly taky rozumět" mrkla na ní Lindit. "Jo! ty jsi vlastně taky bronie!" vzpomněla si Satt a Lindit kývla. "jo, když jsem k vám přišla, tak jsem měla triko s Pinkey Pie!" "Jo! Ale já teda mám nejradši Princeznu Lunu," řekla Satt a zdálo se, že z ní opadlo naštvání. Po chvíli povídání si o první sérii poníků a o tom, že se těší na novou, co se zrovna natáčí, Satt pravila: "Nikdy jsem si nemyslela, že u metalistů najdu další Bronie!" "Pravda, takovej MrMetal nebo Dan nechápou, co na tom vidíme," řekla Lindit. "No jo, oni radši Hvězdnou bránu a tak,"
"Tak o budeme dělat?" zeptal se Chaoss po chvíli mlčení. Tommy chodil sem a tam po cele. "Chce to pilku nebo pilník," "Jasně! V bochníku chleba," dodal Chaoss. "To není vtipné," řekl Tommy a zastavil se. "Já vím, taky odsud chci vypadnout," "No, ty hlavně budeš moc velkej optimista a srandista," "To je spíš Demonek," namítl Chaoss. "Ty vole, ještě že jsem neskončil v cele s ním!" pomyslel si Tommy. "To bych se asi zbláznil," "Hele, čum klidně do zdi, ale já jdu přemýšlet, jak se odsud dostaneme," Chaoss kývl a Tommy pokračoval v chůzi.
Gothic nakukoval z mříží. "Máme štěstí," řekl po chvíli. "To nechápu, jsme tu zavření, nevíme, co je s ostatníma a co s námi udělali a máme štěstí?" nechápala Natasha. "Jo, ta cela před námi je prázdná," "No a?" Gothic k ní sedl na podlahu cely. "Mě něco napadlo," "Co?" Gothic jí položil dlaň na ruku a přiblížil se pohledem. Dívali se na sebe než se spojili jejich rty. To byl jeho nápad, konečně si užít chvíli ticha a klidu. "Neblbni, uvidí nás," zastavila ho Nat. "Ne! Prosím tě, jenom se líbáme," Natasha se sice chtěla chovat rozumě a vymýlet plán útěku nebo tak něco, ale nemohla odolat. Za chvíli byla v jeho objetí, oči i rty se spojovali a za chvíli oba zapomněli, že jsou v cele a věznění v cele. Jen ta pouta a řetězy byly trochu na obtíž.
"Hele, Dane, mám pocit, že bychom měli být v klidu," řekl mi Fobos. "Nemyslím si, že by někoho zabili. Spíš nás chtěj jako zajatce nebo na výslech," "To je pravda," přikývl jsem "Mrtvoly by jim byly na nic," ustoupil jsem od mříží do kouta, kde jsem se posadil. "Ta podlaha je dost chladná," řekl Fobos po chvíli "Hlavně tu není, co dělat. Jenom čekat," šeptl jsem. "No to ne! Já mám toto, trochu poezie," vytáhl nějakou knížečku. "Pro pobavení budu předčítat," "Jo, ticho dost deprimuje," řekl jsem a věděl jsem, že po nás něco budou chtít, a že pobyt v poutech a v cele není to nejhorší, co nás čeká...

Zajetí

17. června 2013 v 20:00 | DevilDan |  This Is WAR
...Ten den bylo strašné horko. V táboře panoval klid a celkem nic se nedělo. Natashe se náhle udělalo špatně a musela se posadit. ''To bude z toho vedra.'' řekl Trasher. Natasha ale najednou sjela ze židle. Naše zdravotnice k ní ihned přiskočili. ''Dýchá. Ale na úpal to nevypadá.'' ''Au, moje břicho!'' vyjekla Wampirka a stalo se s ní to samé. ''Co to sakra je?!'' vykřikla Liadesque. Většina z nás začínala usínat. ''To bude tou vodou!'' křikl GothicDan a MrMetal, který právě pil vodu vyprskl. Vzhůru zůstali jen Metal-Knight, Lordista, Honzajer a Trasher, kterým ale nebylo nejlíp. ''To určitě hopeři!'' řekl Demonek a najednou se v dálce začalo ozývat dunění. ''Jdou si pro nás!'' řekl Lordista a ti, co byli při vědomí zaujali obranné pozice uprostřed tábora a čekali, co bude dál. Na základnu se začali valit zástupy hoperů. ''Vzdejte se, nemáte žádnou šanci!'' ozvalo se z megafonu. A kolem bránící se skupinky se začal uzavírat kruh nepřátel, kteří přicházeli ze všech stran. Tak složili zbraně, nemělo cenu se snažit něco podnikat. Nepřátelé jim spoutali ruce a řekli jim, ať se napijí vody, kterou právě přinesli. Všichni samozřejmě odmítli a tak je hopeři začali nutit násilím. Nalili jim vodu do pusy a sevřeli jim ústa. Polknout je ale nedonutili. ''Myslíte, že vás nedonutíme to vypít? Jestli víte, co je pro vás dobré, tak to polkněte hned. Jestli teda nedáváte přednost smrti...'' řekl jeden hoper a tak vodu raději vypili.
Probral jsem se v nějaké místnosti. Zdálo se, že všichni stále spí, jen Metal_Knight seděl vedle mě a Lindit s Chaossem se zrovna probírali. Rozhlédl jsem se po místnosti, kde, kromě ležících spolubojovníků, nic nebylo. Najednou jsme v rohu uviděl nějakou osobu a protože jsme já ani nikdo jiný nebyli spoutaní, s Knightem, Chaossem a Lindit jsme vstali a šli směrem k ní. Před sebou jsme uviděli jakousi dívku: ''Kdo jsi?''z eptala se Lindit a holka se na ni otočila : ''Jmenuji se Cudlinkaja. Jsem tady vězněná už dost dlouho. Ti HipHopeři si myslí, že jsem Jednosměrka, ale nejsem. Já mám nejradši Metalcore! Jednosměrky, Belieberky ani podobné hnusy nenávidím!'' a já jí odpověděl: ''My jsme bojovníci z This is WAR...'' ''Ano, já vím, kdo jste,''přerušila mě Cudlinkaja. ''Dost jsem toho o vás slyšela.'' ''Tak proč jsi za náma nikdy nepřišla?'' zeptal se nechápavě Metal_Knight a já dodal: ''Ano, my bychom tě mezi sebe přijali.'' ''Opravdu? Já jsem přemýšlela, že se k vám přidám, ale nechtěla jsem se vnucovat.'' odpověděla Cudlinkaja. "A pak mě zajali, takže jsem k vám nemohla"
Začali se probírat i ostatní a přišli za námi.''Kdo je to?'' zeptal se Lordista a Lindit mu to stručně vysvětlila. ''Hele, Cudlinkajo, znáš dobře tohle místu, tuhle věznici?'' zeptal se Lordista najednou zatímco si místnost prohlížel odshora dolů.''Jak se to vezme. Jsem tu už dlouho, vím, jak to tady zhruba vypadá. Proč?'' odpověděla Cudlinkaja. ''Mohla bys nám pomoct utéct.'' řekla Hell.''A až bychom utekli, přidala by ses k nám.'' doplnila Amaranthes.''Ano, tak dobrá. Musíme počkat, až sem někdo příde, dát nám jídlo nebo tak něco. Většinou s jídlem chodí jeden, ale je nás tu víc, takže odhaduju, že jich bude víc, maximálně 5 nebo 6. Musíme je přeprat a běžet doprava, potom musíme dolů po schodech a měli bychom být v přízemí. Potom doleva, a pak někam ven.'' ''Hm, a kolik tu bývá stráží?'' zeptal se MrMetal. ''Moc ne, několik jich hlídá druhou stranu, kde jsou zavřené Jednosměrky a Belieberky. Tady jich nebývá moc. Jednosměrky, které tu byly před vámi, už nejsou mezi živými, mučení jsem totiž přežila jen já. Hlídávalo tady tak 3 až 10 Hoperů. Ale varuji vás, může jich tu být víc než obvykle. ''Ále'' usmál se Tommyther "už jsme se prostříleli ze všech možných míst, tohle zvládnem.'' Všichni jsme přikývli a čekali na příchod nějakého Hopera.
Čekali jsme asi hodinu a mezitím jsme si povídali, co a jak. Hopeři najednou otevřeli dveře. Bylo jich opravdu 6. Jeden z nich nám nesl jídlo a vodu. Když do místnosti přišli všichni, tak jsme se na ně okamžitě vrhli. Byli naprosto bez šance. Zeď a zem byli tvrdé a rána o ně bolela, zvlášť hlavou. Všichni hopeři byli zmlácení a neschopní odporu leželi na zemi. Pár z nás si vzalo jejich zbraně a běželi jsme pryč.
Cestou jsme narazili na dva hlídkující nepřítele. ''POPLÁ...'' jeden z nich nestihl ani doříct slovo a už měl v sobě díru. Druhý se na zem poroučel hned za ním. ''Jde to nějak podezřele jednoduše.'' namítl MrMetal. Zaběhli jsme za roh, kde jsme ale uviděli obrovské množství hoperů s tasery. Uviděl jsem Punkynu, jak se svalila na zem, sáhl jsem po pistoli, ale bylo pozdě. Přede mnou se objevil hoper. To bylo poslední, co jsem viděl, pak už jsem jen ucítil, jak elektřina probíhá mým tělem. Pak jsem pocítil obrovské, nekontrolovatelné křeče a najednou byla tma...