Hororová pohádka pro Týnu

17. června 2013 v 18:04 | DevilDan |  EMOtion
Kdysi dávno tu byla tajemná země víl. Žily v míru a v radovaly se ze všeho, co jim život přinášel...ze slunečních paprsků, sněhových vloček i blesků boře, která na jejich domečky sypala kapky vody. A právě v za této bouře se v jednom domečku narodila víla Zvonilka.
Zlatovlasá kráska s modrýma očima a průhlednýma křidýlkama očarovala celou vesničku a každá straší víla se děsila toho, že byla tou boří poznamenána, protože tu bouři vyvolali zlé čarodějnice žijící ve zdejších skalách.
Jak čas plynul Zvonilka si našla kamarádky, naučila se létat, ale i používat kouzla. A právě její srdíčko jí táhlo k těm temným kouzlům. Nebylo to poprvé, co si toho Týna s Ester všimly a odtáhly jí od knihy kouzel. "Neblbni, královna nám přeci zakázala se tam dívat!" vykřila Ester a knihu zaklapla. "Já vím, že jo, ale stejně bych si něco chtěla vyzkoušet," rozpovídala se Zvonilka "četla jsem o jednom kouzlu, ale musí se provést v lese za úplňku a musíme být tři," Vílky se na sebe podívaly a dost se vyděsily "Já...mě se to moc nelíbí," "Nestane se nic," slíbila Zvonilka a nakonec je ukecala.
Úplněk se blížil jako splašený a Zvonilka se nemohla dočkat. Sbalila sebou vyškublou stránku z knihy kouzel, pár svíček, sirky a křídu. Ester s Týnou si nebraly nic a čekaly na Zvonilku za městečkem. "Myslím, že máme všechno," řekla Zvonilka a společně vzlétly. Křidýlka se leskla v měsíčním svitu a pomalu je začal pohlcovat stín lesa.
Přilétly na mýtinu a Zvonilka začala pokládat svíčky pěkně vedle sebe do kruhu a když je zapálila, posedali dovnitř a chytly se za ruce. Před nimi byl papír se zaříkávadlem, které začala číst Zvonilka a holky se přidaly. Ester se třásla strachy a Týna měla pro jistotu zavřené obě oči. Náhle si ale něčeho všimla a otevřela je. Ve tmě nic neviděla, ale zdálo se jí, že místo jemné ručky mladé Zvonilky svírá cosi odporného, slizkého s drápy. "E-Ester?" vykoktala a pustila se oné věci. Ester otočila hlavu směrem k Týně a začala křičet. Mezi nimi sedělo podivné stvoření. Žhavě rudé oči zářily do tmy. Svíčky ozařovaly postavu, která získal zvláštní ještěří kůži zbarvenou do černa a nijak vábnou na dotek. Potrhaná křídla vypadala, tak že s nimi není schopna létat, ale hýbaly se. Drápy na rukou vypadaly nebezpečně a Ester od nich dala ruku velice rychle pryč a raději se i šoupla. "temná víla," šeptla Týna a pomalu se zvedala. Ester dělala to samé. Spolu couvali do hvozdu, ale náhle křupla větvička pod Esteřinou nohou a rudé oči zamíříly na dvě nešŤastnice, které začaly křičet a utíkat než vzlétly.
"Myslíš, že může létat?" zeptala se Ester. "Proč by nemohla? JE to víla jako každá jiná jen není hodná jako my!" Oboum div křidýlka neupadla, ale i přesto musely dál. Náhle se Týna zastavila: "Myslím, že už jsme v bezpečí, Ester," otočila se. Nikde nikdo. "Ester!" křičela do noci a v očích bylo jenom vyděšení.
V té rychlosti Ester špatně zahla. Náhle se ocitla ve slepé uličce a vyděšeně létala sem a tam. Náhle jí něco chytlo kolem krku a na líci ucítila chladný dech. "Ne," vydechla a dívala se do planoucích očích, které jí propalovaly křehkou duši. Dusila se, ale i to bylo málo, protože ucítila dráp na svém bříšku. Třásla se strachy a jen náhle ucítila bolest. Bolest, když dráp projel břichem a tahal ven střeva. Krev stékala po stehnech dolů a na listí dole zanechávala skvrnu. Pak do ní spadla, bílá, křehká, bez života.
Na Týnu se vrhl chladný vítr a ona vytušila, co se stalo. Popadla poslední síly a letěla do vsi. Tam jí mohli pomoct. První ji napadl zvon, na který se vyhlašuje nebezpečí. Jen co se ozvaly údery zvonu, byla půlka vesnice na nohou a nažili se zjitit, co se stalo.
"Královno, Matinko!" křičela a padla královně k nohám vyčerpáním. "Stal se pohroma! Zvonilka použila knihu kouzel a teĎ je z ní zlá víla!" Rádcové stojící za královnou si začali cosi šeptat. "A kde je ted?" zeptala se víla-královna a podávala Týně číši s vodou. "Byla na cestě z lesa. Asi nás sledovala," Týna odendala číši "A-a-a Ester je mrvá!" po tváři jí stékaly horké slzy a nepřestávaly ani když jí královna objala. "Dostaneme jí zpátky do pekel!" vykřikl jeden rádce "Musíme jednat rychle než se sem dostane!" "Běžte hledat proti kouzlo," poručila královna. "Týno, ty varuj lidi,"
S blížícím se zlem přicházeli k vesnici černé mraky. "Tohle nepůjde!" vykřikla hlavní kouzelnice "K tomu kouzlu potřebujeme měsíční paprsky a měsíc je zakryt mraky'!" "Co tedy teď?" zeptala se Týna. "Bude muset zemřít, " pronesla královna a posívala se na Týnu. "Vyříznout srdce," Týna zabořila hlavu do dlaní a rozplakala se. "Ne! To nesmíme!" "Nic jiného dělat nelze," "Udělám to," ozvala se po chvíli.
Týna vedla skupinku tří válečníků. Všichni odsouzeni ke smrti v bolesti. Jak vycházeli ven, báli se všeho, co se pohlo. Něco se náhle mihlo před jejich zraky a jeden válečník ležel ve křoví s bestií zakousnutou na hrdle. Týna otočila hlavu, nemohla se dívat na to, jak její kamarádka nyní mlaská nad chutí čerstvé krve a její kapky jí stékají po bradě, zatímco oběť se svíjí v bolestech a umírá na vykrvácení.
Jeden voják to nevydržel a s kopím v ruce zaútočil. S řevem bodl, ale vedle. Místo toho se pařát černé víly dostal do jeho hrudi a uchopil srdce. Všechno cítil a byl to otřesný pocit. Přál si jediné a to, aby už dala pokoj a ukončila to "Tak dělej, ty zrůdo!" vykřikl a netvor opravdu trhl, Náhle tělo padlo na zem do kaluže krve a v ruce útočnice zůstalo vílí srdce, které doznívalo poslední údery dokud nebylo hozeno na zem a nelítostně zašlápnuto, když se tenhle stroj na zabíjení rozhodl jít dál.
Černým oblakem smetla třetího vojáka, který se praštil do hlavy a padl do listí pod stromem. Zbyla tu jenom Týna s kouzelnou dýkou v ruce. "Já-já se tě nebojím!" vykřikla, ale i tak couvala a zírala do těch očí. Očí, ve kterých kdysi byla jiskřička dobra a přátelství. Očí, které se bály krve a neublížily by ani mouše. "Tady jsem!"
blížila se k ní a jak ruka prolétla kolem ní, dostal Týna drápem do tváře. Tekly jí kapky krve, které bestii lákaly blíž a blíž. Nakonec jí chytla kolem krku a Týně se špatně zacházelo s půlčenou dýkou, ale najednou. Otří projelo slizkým tělem až k bijícímu orgánu a stisk povolil. Nadechla se a kousek vylétla. Dívala se na ležící tělo a plakala. Plakala než se probral poslední žijící voják a vyřízl to srdce temnoty.
Týnu vzal sebou domů, aby nemusela sledovat přeměnu zrůdy na vílu. Ale i tak to Týnu poznamenalo. Její sny byly plné krve a každou noc viděla ty rubínové oči. Připadala si jako blázen, i když jí každý oslavoval jako hrdinku, ale ona se tak necítila. Nechala zahynout své kamarádky a ještě ke všemu tak děsivě a odporně, že se jí denně zvedal žaludek nad tou představou.
Uplynul rok. Rok bolesti, slz a noční můr. 365 dní prosezených u hrobů a rýpající do hlíny smutná slova. Pomátla se a plná strachu se zabila.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wam-pirka wam-pirka | 18. června 2013 v 7:48 | Reagovat

Úchvatné kor když to čtete v hodině. Já jako příznivec všech víl, elfů upírů, jako fakt dobré v dnešní době naspat na tohle téma dost dobrou povídku je těžké...

2 DevilDan DevilDan | 18. června 2013 v 9:48 | Reagovat

[1]: Tak "naspat" povídku je hodně těžké...napsat až zas tolik ne, když máš nápad nebo téma

3 ? ? | 18. června 2013 v 13:44 | Reagovat

Co je to? To nechápu

4 wam-pirka wam-pirka | 18. června 2013 v 13:44 | Reagovat

*napsat no jo ale polovinu povídek co někde čtu stojí za prd jako nápady lidi mají ale nedokáží to zformulovat. Možná je to tím že dost čtu. Někdy se stává že čtu povídku a autor to nejdřív píše z pohledu nějaké postavy a v polovině skočí do všeobecného děje. V dnešní době se dost týká lásky ne že by mi vadila ale to je pořád to samé. Možná bych tu zdelšila ty tři poslední věty ale jinak fakt dobré...

5 Tess Tess | 18. června 2013 v 14:22 | Reagovat

[3]: Nechápu, co na tom nechápeš...

6 Lordista Lordista | 18. června 2013 v 21:49 | Reagovat

krásná pohádka xD

7 DevilDan DevilDan | 18. června 2013 v 22:54 | Reagovat

[6]: Díky

8 L+N L+N | 22. června 2013 v 0:43 | Reagovat

Dekujem! Pri tom se bude urcite ktasne usinat =). Nechces napsat dalsi?? =D <3

9 DevilDan DevilDan | 26. června 2013 v 9:36 | Reagovat

[8]: Nz...nevím o čem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama