Útěk

21. června 2013 v 9:00 | DevilDan + Tommyther |  This Is WAR
Vzbudil mě zvuk klíče v zámku. Otevřel jsem oči a viděl hopera, který právě vešel do naší cely. ''Nebojte se, prostě buďte zticha, na nic se mě neptejte a pojďte za mnou.'' Sundal nám pouta, Fobos se na mně podíval, ale já jsem zakroutil hlavou. To samé udělal i v dalších celách a my jen nechápavě koukali. ''Tady máte pár zbraní'' řekl a otevřel batoh, v němž bylo asi 15 M1911 s tlumičem. Rozebrali jsme si je a pokračovali za ním.
Šli jsme chodbou a dorazili jsme na její konec, ke dveřím. Hoper ukázal, aby jsme zalezli za roh. Udělali jsme tak a on vešel. ''Kam jdeš?'' ozvalo se ze dveří, ale odpovědi se nedočkal. Hoper, který nás osvobodil mu zakryl ústa a jeho hlavou praštil o zeď. Šli jsme dál a vyšli jsme na čerstvý vzduch.
U brány stály stráže, které nás ale nevnímaly. Stačilo pár dobře mířených ran a mohli jsme opustit tábor. Schovali jsme se v bezpečí, daleko od tábora a zeptali se našeho zachránce, proč to udělal. ''I když mám nejraději hip-hop, můžu i metal, ale ostatní se mi za to smáli.'' ''A proč si nás nejdřív mučil taky?!'' zeptala se WTSharon naštvaně. ''Ještě to nebylo tak hrozný, ale jak jsme vás zajali tak pořád říkali, jaký posloucháte sračky a že to poslouchaj jen navedený a podobně. A dělali mi to naschvál, aby mě urazili! Za to mučení se velmi omlouvám, neměl jsem moc na výběr. Teď půjdu někam daleko odsud a nebudu se vám plíst do cesty.'' dořekl to, otočil se a odcházel.
My jsme udělali to samé, protože nebyl důvod zůstávát. ''NEEEEE!!!'' vykřikla najednou Satt a poté zazněl výstřel a bylo slyšet jak někdo spadl na zem. Všichni najednou se otočili a viděli Sharon s kouřící pistolí v ruce a našeho zachránce s prostřelenou hlavou. Tommy se k mrtvému rozběhl a podíval se na něj. Všichni koukali, co bude dál. Po pár vteřinách ticha se Tommy rozkřičel: ''Proč si to kurva udělala?! Vždyť on nám všem zachránil život do prdele !!'' ''To má za to mučení.'' chladně odpověděla Sharon. ''29 životů snad převáží 29 minut utrpení ne?! A kdyby to neudělal on, tak to udělá někdo jinej!!!'' ''To mi je jedno, neměl si s námi začínat.'' ''Ale vždyť si to tímhle vynahradil ty blbko!'' ''Cože?!'' ''Rozuměla si dobře! On nás všechny zachránil a tohle za to?! Ty musíš bejt fakt pitomá...'' ''To odvoláš!'' ''Nasrat!'' to už Sharon vážně vytočilo a namířila na Tommyho zbraň. Tommy ji praštil do ruky. ''Hej! Nechte toho sakra!!!'' zakřičel MrMetal a strhl Tommyho zpátky. Sharonu přidržela Satt. Chvíli se na sebe vražedně dívali a dav ostatních je sledoval beze slova. "Možná mu tím pomohla," řekl jsem po chvíli. "Toho chudáka by stejně asi jeho hoperší kamarádi zabili za tuhle zradu," "Ale i tak," nadechl se Tommy "Neměla právo!" "Sakra, ticho," zastavila ho Satt a stále držela Sharon. "Já se hádat nebudu, udělala jsem, co jsem musela," řekla Sharon a sklepala ze sebe ruku Satanyky. Tommy odstčil MrMetala a hoperovi strhl jednu psí známku. "Jděte napřed," řekl jsem holkám a ty se přidaly k ostatním mířícím do tábora.
Tommy s MrMetalem odtáhli mrtvého do blízkého lesíka, zahrabali ho do listí, udělali kříž ze dvou větví a na něj pověsili psí známky. Poté dohnali ostatní. "Pohřbili jsme ho v lese," řekl mi Metal. "Sice žádnej honosnej pohřeb neměl, ale musí mu to stačit," řekl Tommy a vrhl nenávistný pohled.
Přišli jsme k místu, kde stál náš tábor. Tedy před několika dny. Všude teď byl jen popel a stále se kouřilo. Rozhlédli jsme se kolem, ale nikde nic zachovalého. ''Ty zmrdi!'' vykřikl Trasher. ''Tohle už vážně přehnali, ty kokoti!'' dodal Lordista.''A nejspíš si nakradli všechny naše zbraně a munici, před tím, než to tady zničili. Já je zabiju, ty hovada!'' ''Klid, teď musíme přemýšlet, co dál...'' zastavila je Amaranthes ''Přes noc by sme mohli přespat někde v lese a zítra bychom se mohli pokusit ukrást zpátky naše zbraně.'' řekl jsem. "Zatím ještě máme, jak takže hlavně municí od toho hopera neplýtvat," "Jasně, to by šlo," přitakal mi MrMetal a podíval se na Lordistu, který ještě pro jistotu prohledával trosky. Dělalo to víc lidí. "Nikde nic," řekla po chvíli Punkyna. "Dali si asi dost záležet," "K naší škodě," šeptl jsem s povzdechem. "Takže do lesa?" zeptala se L, která do teď stála za mnou a sledovala, co se bude dít. "Jo, rozděláme oheň a přečkáme tam večer," řekl jsem a L pískla. "Hele, lidi, jdeme!" zavelela a rozběhla se k lesu. A až teď jsem si všiml, že její koně přežili taky a že je už přivázala k jednomu ze stromů. "Tak proto ta radost," pomyslel jsem si
Šli jsme teda na okraj lesa, rozdělili jsme si hlídky a někteří z nás ulehli do listí ke spánku. První jsem byl na hlídce já a Tommyther. "Chuť k pomstě je silná," řekl jsem. "Jo, já vím, ale nemusela to dělat," "Hlavní je, aby nás naše činy nerozdělily," řekl jsem a sledoval hvězdnou oblohu. "Ne, to ne. My spolu dál normálně mluvíme, jen jsem prostě měl vztek," Tommy se podíval do země. "Zabíjíme se navzájem ve velkém, ale přitom jsou mezi nimi a námi i takoví," "Nespravedlnost tu bude vždycky," odvětil jsem. "Jo, bohužel. Hele, já jdu spát, už je čas na střídání," řekl Tommy a zvedal se. Šel probudit Honzajera. "Ty nejdeš? Gothic tě vystřídá," zeptal se Honzajer a sledoval pozorně okolí, protože se mu zdálo, že něco slyší. "Já tu s tebou chvíli pobudu," řekl jsem a Honzajer se posadil vedle na pařez.
Na všech bylo vidět vyčerpání z minulých dní a také strach. Neměli jsme nic, jídlo, domov...a nikdo nevěděl, co bude dál. "Jestli na nás zase zaútočí, tak jim rozbiju držky," pronesl Honzajer. "Napřed budou hledat i zrádce nebo prostě to jak jsme utekli a pak nás," řekl jsem "Máme málo času na to vymyslet, co dál," "To vymyslíme, neboj. Napřed jídlo, pití a pak zbraně a munici," Honzajer vypadal optimisticky. "Spíš hlavně neztratit morálku a chuť bojovat," řekl jsem. "Ty myslíš to se Sharon a Tommytherem? To přejde, byl to jenom hoper, kterýho nikdo neznal. Třeba nás šel hned naprášit," "Tak ano, je lepší lidem tolik nevěřit," "Já osobně nevěřím tý Cudlinkaje či jak se jmenuje," řekl Honzajer. "Proč?" "Já nevím a nejsem sám. I Punkyna na ní byla dost ostrá, prostě byla vězněná a nikdy o ní nikdo neslyšel! Přitom prej bojuje za metal no, já nevím, řeš to s ostatníma tohle," "Jasně," řekl jsem a nechápal. "Já ti sem pošlu Gothica," vstal jsem a šel. Gothicovi se tedy nechtělo moc vstávat a trošku nadával, že právě jeho vybrali jako druhého v pořadí, ale byl i rád, že jsem mu to spaní trochu prodloužil. A nakonec jsem usnul i já, ale to už se střídala asi pátá dvojice...



 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Metal_Knight Metal_Knight | 22. června 2013 v 18:24 | Reagovat

No, tak to jsme z toho vyvázli celkem lehce.
Tohle byl celkem filozofickej díl, ale to vůbec nevadí, ba naopak.

2 MrMetal MrMetal | 22. června 2013 v 19:03 | Reagovat

[1]:díky :D

3 DevilDan DevilDan | 22. června 2013 v 20:11 | Reagovat

[1]: filozofickej?

4 Metal_Knight Metal_Knight | 22. června 2013 v 23:36 | Reagovat

[3]:  No docela mi to tak připadá, že nepřítel se může změnit v přítele, jestli mi rozumíš.
A když už nic jinýho, tak mi minimálně tak připadá tahle část: "Chuť k pomstě je silná," řekl jsem. "Jo, já vím, ale nemusela to dělat," "Hlavní je, aby nás naše činy nerozdělily," řekl jsem a sledoval hvězdnou oblohu. "Ne, to ne. My spolu dál normálně mluvíme, jen jsem prostě měl vztek," Tommy se podíval do země. "Zabíjíme se navzájem ve velkém, ale přitom jsou mezi nimi a námi i takoví," "Nespravedlnost tu bude vždycky," odvětil jsem.

Ale jak říkám, vůbec to nevadí, super díl. :)

5 DevilDan DevilDan | 22. června 2013 v 23:44 | Reagovat

[4]: njn, tuhle část jsem psal já...mě to ani nedochází, že je v tom prostě i ta filozofie nebo prostě kus, kdy se člověk zamyslí zda je správné všechny odsuzovat jenom za to, že patří do stejné "skupiny"

6 we-love-ghotic we-love-ghotic | 24. června 2013 v 2:10 | Reagovat

Tak tohle se vám povedlo! Udělala bych to s radostí i v realitě, samozřejmě nic proti Tommymu..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama