Krádež

16. srpna 2013 v 9:00 | DevilDan + MrMetal |  This Is WAR
Jednoho rána za mnou přišla Amaranthes: ''Dochází nám zase jídlo. Asi bychom měli jít nějaké ukrást hoperům. Dochází jak maso, kterým se MrMetal cpe pořád, tak i ostatní jídlo.'' ''Hm, dobře, sežeň si tým a běžte něco ukrást, ze zajatců můžeme dostat, kde mají sklad jídla jestli teda nějakej mají. Pošlu tam Punkynu, aby to zjistila.'' ''Tak jo.'' řekla Am a odešla.
Za chvíli už byla ona i její tým, tvořen Lordistou, Fobosem, Hell a GothicDanem, připraveni. ''Tak skladiště je trochu dál, ale asi to bude stát za to. Velká osada, asi 5 kilometrů támhle tím směrem.'' řekla Punkyna, která vyslechla hopery. ''Tak teda jdeme, kdyby se něco dělo, tak se ozveme.''řekla Amaranthes a s týmem odešla.
Když přišli k osadě, namontovali si na zbraně tlumiče plížili se k ní. Lordista tentokrát neměl
svého Dragunova, ale AK-47. Vplížili se dovnitř a rozhlédli se kolem. ''Moc jich tu teda není.'' řekla Hell. ''Jen abys to nezakřikla, tak jdeme.'' řekl Lordista. ''Snažte se nikoho nezabít, jen když to bude nutné, nemusí o nás vědět.'' upozornila Am. Vplížili se do velké budovy, o níž si mysleli, že je to sklad. ''Tak jsme měli pravdu, tady to je.'' ukázal Gothic na hromadu beden. ''Berte co můžete. Ale pospěšte si.'' rozkázala Am, když všichni začali plnit batohy a tašky.
''A teď rychle pryč.'' řekl Fobos po deseti minutách. Vyběhli ven, každý měl na zádech plnej batoh a Lordista, Fobos a Gothic táhli i tašky. Vyšli potichu z budovy a zamířili k východu. Najednou se za nima ozvalo: ''Ty vole, támhle někdo je, zloději zasraný!'' ''Ví o nás, ví o nás, rychle zdrhat!'' zařval Lordista a všichni se dali do běhu. Za nimi běžela horda hoperů. Běželi lesem a stále si udržovali náskok.
Vběhli na mýtinu. ''A kurva, kam teď?'' pronesl Fobos. ''Támhle ten dřevěnej dům, ale rychle!'' křikla Hell. Rozběhli se k němu. Hopeři přiběhli k mýtině a začali střílet. Lordista otevřel vrata a vběhl dovnitř, následovaný Amaranthes, Gothicem, Fobosem a nakonec Helloweenkou. Ta se ve vratech otočila a začala střílen na hopery. Najednou jí přiletěla kulka do břicha. Fobos jí pomohl lehnout si na zem a Amaranthes jí začala ošetřovat. Ostatní zatím stříleli z oken, ve kterých nebylo sklo. ''Kurva, doprdele!'' řval Lordista, když ho jedna z kulek zasáhla do ramene. Ale střílel dál. ''Amaranthes, jak je na tom Hell?'' ptal se Fobos. ''Kulka není hluboko. Musíme ji vyndat.'' odpověděla Am. ''My vás budeme krýt.'' mrkl na ní Gothic. Lordista právě vyměnil zásobník a začal střílet do několika hoperů, kteří se rozhodli přiblížit se k domu. ''Tak hajzlové, tady máte.'' křičel Lordista, když vtom si všiml přehrávače a repráků za ním na stole. ''Poklad!'' zaradoval se. ''Teď není zrovna nejlepší čas na poslouchání hudby.'' ''Klid, já jen něco pustím.'' řekl a vytáhl svoje vlastní CD. ''Myslím, že vím, co to bude...mně to bylo jasný.'' zasmál se Gothic když uslyšel: ''HARD ROCK HALLELUJAH!'' "Dělám čest své přezdívce," usmál se Lordista a přiskočil znova k oknu. Pokračoval v palbě plný sil a odhodlání.
''Tak a kulka je venku.'' oznámila Amaranthes. Fobos vstal a začal střílet taky. ''Je jich tam nějak moc.'' řekl Gothic. ''Nevzdávejme se. To zvládneme!'' povzbuzovala Amaranthes. Najednou se ozval hlasitý výstřel a GothicDan něco zakřičel a padl na zem. Lordista k němu přiskočil. Měl průstřel v hrudníku a z úst mu valila krev. ''Kámo, to zvládneš.'' řekl mu Lordista, ikdyž viděl, že už není šance. ''De-dejte mi po-pozor na Natashu. A-au, to bolí.'' snažil se mluvit Gothic a ruku si přikládal na ránu ''Ne, ty přežiješ!'' vykřikl Lordista a viděl mrtvolnou barvu jeho tváře, která se ně něho otočila ''Je mrtvý.'' šeptla Amaranthes, která si k němu klekla a stiskla jeho ruku. Když promluvila padla paže na zem bez citu. Nemohla si pomoct a tekly jí slzy, když mu dlaní zavírala oči. Ostatní taky sklopili zrak a mlčeli.
V smrtelném tichu Lordista náhle vyskočil: ''Kurva!'' a pokračoval v palbě z okna. ''Amaranthes! Běž schovat, co jsme ukradli. Někam to schovej prostě.'' řekl Fobos. ''Dobře.'' Am si otřela slzy a pobrala, co mohla. Odběhla s tím někam pryč.
''Fobosi, to nezvládneme, dochází mi munice.'' řekl po několika vyměněných zásobnících Lordista. ''Taky už munice nemám moc.'' odpověděl Fobos. Po chvíli se vrátila Amaranthes: ''Tak, schováno, nikdo to jen tak nenajde.'' ''To je dobře, ale tedˇtu máme jinej problém.'' otočil se na ni Lordista. ''Ty zasraní hopeři obklíčili barák!'' nadával Fobos. ''Tak to jsme v prdeli. Před tím jsme mohli utéct nějakým oknem vzadu, teď už ne.'' ''To nemá cenu!'' Lordista si sedl a opřel se o zeď. Am s Fobosem udělali to stejný. ''A co Hell?'' otočil se na ni Lordista. ''Přežije.'' řekla jen Amaranthes. ''Nebylo by lepší se zastřelit, než aby nás zajali? Já už nechci být zajata.'' zeptala se tiše Hell, když otevřela oči. ''Ne, ze zajetí jsme se vždycky nějak dostali, tak to zvládneme i teď" uklidnil ji Fobos.
Najednou do budovy vletěl oslepovací granát. ''Ááu, nic nevidim.'' nadávala Am. Najednou tam vběhli hopeři: ''Vzdejte se, zahoďte zbraně! Lehnout na zem, ruce za záda!'' křičeli hopeři jeden přes druhého. ''Tahle je zraněná, co s ní, šéfe?'' zeptal se jeden z hoperů a ukázal na Hell. ''Tu nesvazujte, ale vezměte ji taky. A teď vy. Kdepak máte naše jídlo, co ste nám ukradli?'' ''Schovala jsem ho, vy to nikdy nenajdete.'' odsekla Amaranthes. ''Ale najdeme, ty nám to moc ráda řekneš, děvko!'' ''Ty hovado, takhle jí už nikdy neřekneš!'' křičel na něj Fobos. Hoper mu dal ránu pažbou zbraně a Fobos ztratil na chvíli vědomí. ''Odveďte je k nám do osady a vypněte tu retardovanou hudbu.''rozkázal velitel. ''To jsou Lordi, debile!'' podíval se na něj Lordista vztekle ''Drž hubu!'' zakřičel Hoper.
Hopeři naložili Hell na nosítka a ostatní odvedli do jejich osady. ''Tak, a teď nám řekneš, kam jsi schovala naše zásoby! Nechal sem tam několik z nás, pokud nic neřekneš, oni to stejně najdou.'' ''Tak jim popřej hodně štěstí.'' odsekla Am.''Bude to mnohem rychlejší pro nás i pro vás, když budeš mluvit.'' ''Nebudu, smůla!'' ''Jak chceš. Připoutejte ji tady na ten stůl.'' rozkázal hoperům, kteří udělali co rozkázal. ''Tenhle způsob mučení používají v Americe...'' ''Ale drž hubu s Amerikou, stejně to tam Rusové jednou dobyjou! Hahaha.''začal Lordista, ale vtom dostal ránu do břicha, která ho uzemnila a na zemi schytal ještě několik kopanců. ''Odveďte je oba pryč!'' ukázal na Fobose s Lordistou.
Pak hopeři dali, na rozkaz šéfa, Amaranthes na obličej ručník. A začali ho polívat vodou. ''Šéfe, co to má bejt?'' ''Neznáš? Je to pocit, jako kdyby se topila. Není to zrovna příjemné, takže uvidíš, že začne mluvit.'' Po chvíli přestali polívat vodou a velitel se zeptal: ''Tak co, řekneš nám, kams to schovala?'' ''Ne!'' ''Tak znova.'' Hopeři pokračovali ve
Mezitím jsem se už netrpělivě díval na hodinky. ''Kde jsou? Už tu dávno měli být!'' ''Nevim, možná se dostali do problémů, měli bysme jim jít naproti.'' řekl Chaoss nervozně ''Dobře, zavolej ještě někoho, ať si vezme Lordistovu pušku a jde s náma.'' ''Ale kdo? MrMetal s Knightem a Trasherem nepřipadají v úvahu a Tommyther se svojí rukou taky nic moc.'' ''To je jedno, kdokoliv se nabídne.'' ''Dobře, jdu někoho sehnat.'' řekl Chaoss a odešel.
''Tak co, teď už mluvit budeš?'' ''Ztrácíš tady čas, ze mě nic nedostaneš.'' ''Ale jo, chce to jen trpělivost.'' ''Jak chceš...''
Lordista s Fobosem a Helloweenkou byli zavření v tmavé místnosti. ''Achjo! My tady sedíme a Amaranthes mezitím mučí.'' řekla Hell rozlobeně ''Neboj, ta nic neřekne. A co tvoje břicho?'' ''Dobrý, jde to, ale dost to bolí.'' ''Potřebuješ pořádný ošetření.'' řekl Fobos, který stále hledal, jak se odtamtud dostat. ''Přišel jsi na něco?'' ''Ne, nedostaneme se odtud, musíme počkat, až si doma všimnou, že jsme pryč moc dlouho.'' ''Dobře, tak čekejme. Nemáte někdo karty?'' odpověděla Hell znuděně. ''Ne, karty nemáme.'' řekl Lordista ''Škoda, to tu umřeme nudou!"
Za chvíli jsme již já, Chaoss a naše provizorní sniperka Liadesque, běželi lesem. ''Jak že je to daleko?'' ptal se udýchaně Chaoss. ''Pět kilometrů, asi tedy'' ''No super, rozcvička, to jsem přesně potřeboval.'' ''Co si stěžuješ?'' zeptal jsme se ho. ''Takhle hračka váží 10 kilo.'' ''Ten Lordistův slavnej Dragunov váží jenom pět.'' řekla L s úsměvem. ''Hezký, asi bychom měli trošku zpomalit, nebo se tam ani nedostanete.'' řekl jsem. ''Jo, zpomalme!'' řekli oba najednou.
Když jsme se tam konečně dostali, L vylezla na kopec a já s Chaossem jsme přišli k bráně a čekali. ''Uprostřed základny hopeři nějak mučí Amaranthes. Ale kde jsou ostatní nevim.'' řekla L.''Tak jdeme!'' řekl jsem Chaossovi a ten přikývl. Otevřel jsme vrata naráz s výstřelem Lordistovy pušky. Postříleli jsme hopery okolo Amaranthes. Sundali jsme jí ručník z obličeje. ''Co ti to dělali?'' zeptal jsem se jí. ''Ani se neptej. Pujč mi pistoli a jdeme zachránit ostatní.''
A tak jsme ji odpoutali a běželi do budovy, kde byli zavřeni ostatní. Po cestě jsme postříleli několik hoperů. Vyrazili jsme dveře. ''Rád vás vidim.'' řekl nám Lordista. ''My vás taky, ale kde je Gothic?'' řekl jsem, když jsem je očima přepočítal ''Mrtvý.'' odpověděla Hell sklesle. Chaoss ani já jsme z této zprávy nebyli nadšeni a spíš nás zamrazilo. Stáli jsme ve dveřích a zmohli se jenom na pohled na sebe. ''Tak jdeme, není čas na smutek.'' řekl Lordista, který asi měl dost toho, že tam stojíme jako kamenné sloupy a nic se neděje. S Fobosem zvedli nosítka s Helloweenkou a vyrazili jsme pryč.
Po cestě se k nám připojila Liadesque. Lordista se na ni podíval: ''Ty máš moji pušku!'' ''Jo, potřebovali snipera. Tak jsme se nabídla.'' řekl L a asi se bála jeho reakce. ''Dobrá v poho.'' ''Měli bychom jít vzít naši kořist.'' navrhla Amaranthes. ''Dobře, veď nás.'' řekl jí Chaoss.
Když jsme vešli do prostříleného domu a zastřelili hrstku hoperů, kteří tam zůstali, Amaranthes nadzvedla v zadní místnosti část podlahy a pod ní se skrývaly batohy a tašky s jídlem. Každý, kdo jsme mohli jsme si vzali batoh a tašku. Podíval jsem se do rohu vstupní místnosti, kde ležela zakrvácená mrtvola GothicDana. Šel jsem blíž a díval se do jeho tváře. ''Měli by jsme ho vzít pohřbít.'' řekl jsem po chvíli. ''Ano, zabalte ho do něčeho a já ho vezmu.'' nabídl se Chaoss a já přikývl.
Když jsme přišli domů, všichni nás již očekávali. ''Ráda vás vidím, a-ale kde...'' řekla Wampirka a Natasha ji přerušila a vyděsila se:''...kde je GothicDan?!'' ''Gothic, on-on je mrtvý.'' řekl Lordista pomalu ''Panebože, ne!!" vykřikla a skryla tvář do dlaní. "To se nemělo stát!" vzklykala. "Padl v boji, to jistě chtěl jako každý z nás," šel jsem k ní blíž a podal kapesník na otření slz. "Ale proč on!" vykřikla a přes slzy neviděla. "Já ho milovala!" "Já vím," šeptl jsem a Wamp se dívala do země nevědíc, co říct. Nat se mi vrhla kolem krku a plakala dál. "Pojď," řekl jsem jí opatrně odváděl pryč. Wamp šla za námi.
Helloweenku si převzaly zdravotnice a Lordistovi ošetřily ruku. ''Tohle je hrozný, tolik zraněných, tolik mrtvých.'' přišel za mnou Fobos a sedl si ke mě. ''Ano, ale to je hold válka a ve válce bývají oběti.''odpověděl jsem mu. "S tím musel každý z nás počítat" "Jo, pořád lepší zemřít v boji za pořádnou hudbu než zalezlej v koutě," řekl Fobos. "Ale i tak mě to mrzí, za tu dobu, co spolu jsme..." "...jsme přáteli. U Nat a Gothica i víc," "Ale bude v pohodě, ne? Myslím Nat..." "Ano, je prostě jenom smutná," "Měli bychom ho pohřbít teda," zvedl se Fobos po chvíli. "Jo, jdu pro lopaty," "Já pro tělo," mrkl na mě Fobos.
Sešli jsme se kousek od jeskyně, u lesíka na takovém nenápadném místě, kam moc lidí od nás nechodí. "Odpočívej v pokoji," pronesl Fobos sklesle a pomalu odcházel. Hleděl jsem na hrob a dalo se myslet na jediné: "Kdo bude další a co nás ještě čeká?"...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tess Tess | 17. srpna 2013 v 16:24 | Reagovat

Víte čemu se divím že z těch LORDŮ neomdleli nebo ještě lépe neumřeli...

2 MrMetal MrMetal | 17. srpna 2013 v 16:28 | Reagovat

[1]: no myslím, že hopeři by to vydrželi...to Jednosměrky by se z toho složily...

3 DevilDan DevilDan | 18. srpna 2013 v 17:14 | Reagovat

[2]:  jn hopeři jsou odolnější

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama