Květen 2014

Dealerka

25. května 2014 v 14:20 | DevilDan + MrMetal |  This Is WAR
Dalšího dne, hned po probuzení Knight vytáhl mapu, kterou si přivlastnil v pevnosti hoperů a rozložil ji na stůl "Během pozorování jsme si vyslechli rozhovor velitele základny s dalším hoperem. Mluvili o dodávce zbraní, kterou měla dodat nějaká dealerka zbraní. Mluvili o tom, že jí musí ještě zaplatit další chemický granáty a raketomety či co. Podle všeho dodává pěkné kousky. Kde by se měla nacházet by se možná dalo vyčíst z mapy," začal Knight a chvíli od mapy koukal."Tohle bude ono," ukázala Čudla a ukázala na základnu, u které byl nápis "WEAPON DEALER"."To není daleko. Mohli bychom se tam vypravit." navrhl Fobos. "Jo, základna by neměla bejt nijak obrňená a uvnitř by neměli bejt vojáci. Ona ty zbraně odněkud dováží a posílá je dál, ale nepoužívá je." prohlásil Knight. "Tak ji pojďme zatknout a zjisit víc. Potřebuju výzbroj do tanků." pronesl MrMetal a ostatní přikývli. "Sraz je za hodinu venku, vemte si potřebné." rozkázal jsem tedy.
Za hodinu už byli všichni připraveni venku se zbraněmi i výbavou. "Tak vyrážíme." zavelel jsem a vyšli jsme. Došli jsme k malé nenápadné základničce. Seřadili se před ní. Trasher s Metalem připevnili na vrata výbušninu a rozmístili se u ní. Metal vytáhl odpalovač. "Tři, dva, jedna, výchuch!" Vrata se rozlětěla a všichni jsme vnikli dovnitř.
Kolem bylo několik neozbrojených lidí. "Lehnout na zem, ruce za hlavu!" křičela Amaranthes a oni si začali vyděšeně lehat. "Kdyby to takhle jednoduše šlo i jinde." povzdlechla si Sharon. "Spoutejte je. Metale, máš to tu na starost, vyčistěte budovy, všechny shromažděte tady, kdo se pokusí o útěk-zastřelit! Trasher, Liadesque, Amaranthes, Čudla, Lindit, Fobos a Himawari za mnou, jdeme pro ni!" zavelel jsem a se jmenovanýma jsme se rozběhli do budovy.
Vyběhli jsme do patra a zastavili se u dveří velící. "Tady je!" ohlásila Ersie. Trasher vykopl dveře a společně s L vešli dovnitř. "Jste zatčena!" řekl a namířil na ni. Žena vstala a chystala se zvednout ruce, ale najednou vytáhla dva tasery a Trasher s L najednou leželi na zemi. Poté je zahodila, vytáhla pistoli a začala střílet. Jedna kulka zasáhla Amaranthes do břicha, my ostatní jsme se schovali za zeď."Ta kurva!" neudržel se Fobos. Nakoukli jsme do dveří, ale nikdo tam již nebyl.
Tu jsme si všimli otevřeného poklopu v podlaze. Na zemi ležela v louži krve Amaranthes a držela se za břicho. "Zostanem tu s ňou," nabídla se Himawari a já, Fobos, Lindit a Čudla jsme se vydali dolů po žebříku. Dole jsme uviděli tři čtyřkolky na čtvrté dealerka odjížděla. Na jednu jsem naskočil já, na druhou Lindit se zbraní v ruce a na třetí Čudla a za ni Fobos. Začalo pronásledování. Dealerka si udržovala náskok.
Himawari klečela nad Amaranthes a snažila se zastavit krvácení. Trasher vstal a Amaranthes zvedl. L s Him ho následovaly dolů. "Potřebujeme tu zdravotníka!" křikl a jedna z ležících zajatkyň se ozvala. "Jsem zdravotnice. Pomůžu vám." MrMetal jí rozvázal ruce a pomohl jí na nohy. "Pojďte za mnou." řekla a oni ji následovali do budovy. Došli na nějakou ušetřovnu a položili Amaranthes na lůžko. Zdravotnice se pustila do vytahování kulky.
Náskok pronásledované se zmenšil, Fobos s Čudlou, kteří jeli přede mnou ji začali dotahovat. Už byli skoro u ní, když si všimli, že pod nimi je deset metrů sráz. Ustáli to a pronásledování pokračovalo. Mně se přeskok taky podařil, ale Lindit jedoucí poslední to štěstí neměla. Její čtyřkolka si urazila kolo, převrátila se a nebohá Lindit skončila v blátě. Měla štěstí v neštěstí, protože díky měkkému dopadu se jí nic nestalo. Čudla s Fobosem pronásledovanou dohnali a jeli téměř vedle ní. "Nechte mě být!" ječela hystericky a snažila se jim ujet. Vyjeli do kopce a uviděli most přes řeku. Tedy vypadalo to z dálky jako most, ale ve skutečnosti to byly zbytky mostu. "Ou shit!" křikl Fobos, když padali do vody."Skoč dolů!" křikla Čudla. Dealerka zbraní taky seskočila. Dopadli od řeky, která ale naštěstí byla hluboká. Já se zastavil nahoře a sledoval, co se bude dít. Dealerka asi neuměla plavat a začala se topit.
Fobos, který se už sápal na kámen se pro ni vrhnul a vytáhl ji z vody. Lapala po dechu a klepala se zimou. "Tak dámo, konečná." Fobos se vítězoslavně zasmál, když jí na ruce nasadil klepeta a s Čudlou ji dovedli nahoru za mnou. "Co po mně chcete, kdo jste?" vyděšeně si nás prohlížela dívka stará asi jako já. "Teď ne!" zavrčel na ní Fobos, který pořád myslel na zraněnou Amaranthes. Pak ji chytil za krk a všichni jsme šli zpět do základny. Čtyřkolku si převzala Čudla a jezdila kolem, aby byla připravena ji chytit, kdyby se pokusila uprchnout.
Když jsme dorazili od základny, přenechal jsem hlídání zajatkyně Fobosovi s Liadeque a šel zjistit, jak je na tom Amaranthes.
"To je ta dealerka?" zeptal se MrMetal a prohlížel si svázanou zajatkyni."Jo, je to ona, řekla bych." odpověděla mu Wampirka. "To je fakt kus.." zálibně na ní čuměl. "Chceš facku?" otázala se Wamp znechuceně. "Uznej sama, že žádná čarodějnice to není," bránil se Metal. "Ne, to není, ale je to nepřítel a ještě ke všemu děsně nechutnej, když kvůli ní umíraj lidi a ty si tu děláš choutky!" "Pardon, no. Jsem taky jen chlap,"
Přišel jsem na ošetřovnu, kde Am ležela v bezvědomí a dýchala pomocí přístroje. "Přežije?" To byla moje první otázka. "Nevím, nemůžu říct nic." odpověděla zdravotnice."Ale ona je silná, zvládne to." řekla Sharon. "Snad ano. Kdyby se něco dělo, okamžitě dejte vědět, já, Fobos a Liadesque odvezeme zajatou pryč a vyslechneme ji." Sharon kývla.
Vyšel jsem ven. "Zavažte jí oči a naložte tady na ten náklaďák." ukázal jsme na vozidlo stojící v rožku základny. Vytáhli jsme ji na korbu a já s L jsme ji hlídali, zatímco Fobos řídil. Cesta ovšem byla klidná bez marných pokusů na útěk.
Zajatou jsme připoutali za ruce i nohy k židli a oči jsme jí nechali zavázané. Měla strach, opravdu velký strach. Bylo na ní vidět, že ještě nikdy nebyla zajata. "Co-co se mnou bude? K-Kdo jste? Proč jste mě spoutali? Co chcete?" bála se a koktala. "Chtěli jsme tě jen vyslechnout a zjistit nějaké informace, ale poté, co jsi střelila jednu naši, jsme nepřátelé!" odpověděl jí Fobos. "Cože? Já-Já nechtěla nikoho střelit, jen vás držet dál…a-abych mohla utéct. B-bála jsem se….a jak je na tom ta postřelená?" zděsila se zajatkyně." Fobos se na mě podíval a mrknul na mě. "Mrtvá," řekl jsem jen bez ukázky více emocí. "Co-cožee? Já jsem vrah?? Proč jsem to udělala? Já vzala život? Néé, to nemůže být pravda...já, já nechci žít jako vrah, zabte mě také, nic jiného si nezasloužím!" zajatkyně se dala do pláče, až ji zvlhnul hadr na očí. "Klid, není mrtvá. Je na tom špatně, ale zatím žíje." uklidnil ji Fobos usmavíjíc se z její hysterické scény. "O-opravdu?" zeptala se a trochu se uklidnila. "Jo, chtěli jsme tě vyděsit a teď taky víme, co jsi zač. Položíme ti pár otázek, když na ně popravdě odpovíš, nic se ti nestane. Pokud zalžeš…budeš trpět." řekl Fobos. "Ano, řeknu co chcete." souhlasila ochotně a přestala se tak třást, přestože strach pořád měla. "Kde bereš své zbraně? Komu všemu je prodáváš? A proč to děláš?" položila první sérii otazek Liadesque." "Jsem nadšenkyní do války. V těhle místech byla válka. Tak s mými lidmi pátráme po zbraních. Našli jsme i opuštěná kasárna, kde se našlo pár moderních kousknu. Prodávala jsem je několika skupinám, ale asi se mezi sebou dobře znaly. Začalo to, když za mnou přišla skupinka podivně vypadajících lidí. Měli takové divné kšiltovky a asi neměli na opasky. Chtěli zbraně, prý do muzea, slíbili že dobře zaplatí. Prodala jsem jim několik desítek kusů. Až později jsem se dozvěděla, že místo muzea je používali k zabíjení. Po nějaké době přišli zase, ale já odmítla. Vyhrožovali, že mě i všechny zaměstnance zabijou. Tak jsem prodávala dál. Je to moje obživa a když už to nemůžu přerušit…" "Dobře, a jaké zbraně máte?" zeptal jsem se. "Tak různě, máme několik houfnic, kanonů, kulometů, odstřelovacích pušek a samopalů...." "Dobře, ty zbraně se zabavují," řekl jsem. "A co bude se mnou?" dostala zase strach zajatkyně. "Tebe uvězníme a pak se uvidí," "Ale nezabijete mě, že ne?" "Ne, to ne, neboj se…třeba tě i pustíme..." dostávala falešnou naději, ale pochyboval jsem, že po mém vtipu s mrtvou Am mi ještě věří. Zdálo se ovšem, že ano. Zřejmě trošku víc naivní mladá slečna
"Slyšíte mě?"ozvalo se z vysílačky."Jo, slyšíme. Co je Metale?" zeptal jsem se trochu otráveně "Kam ste vodvezli tu Vétřiesku?" "Koho?" nechápal jsem ani slovo "Ta holka je s náma," "Ten náklaďák! Praga V3S ...ne tu holku! Bože můj, já věděl, že jsi v některých věcech trochu mimo, ale neznat Vejtřasku…to je děs." rozčiloval se MrMetal. "Ztichni," sykl jsem, ale zarazil mě Fobos: "Tak klid, já ti ten náklaďák dovezu." a odešel.
"Mám teď strach, že si mě ti borci najdou, že zabijí mé lidi, že jsem vám toho tolik řekla." řekla nám zajatá náhle. "Neboj se. Ty jsi tady a tvé lidi tedy převezeme sem. Je to velká základna, všichni se sem vejdou. A jak se vlastně jmenuješ?" ujišťovala ji Lia, které ji zřejmě bylo líto "Říkají mi Satele. Ano, přivezte je sem, prosím. Oni tu nic neudělají." poprosila Satele a L se na mě prosebně podívala. Já jen kývl. "Dobře, už tě nebudeme trápit. L, zavři ji do cely, rozvaž jí oči a ruce s želízky jí nech vepředu." řekl jsem.
O několik hodin později, když MrMetal za pomoci řidiče Fobose dovezl všechny zbraně, co chtěl a poté jsme přepravili i všechny Sateliny lidi, jsme připravili k transportu Amaranthes, jejíž stav se dost zlepšíl. Na korbě náklaďáku to nebylo nic moc, ale dalo se. Hned po návratu
si mě zavolala Satele: "Šlyšela jsem, že ta postřelená je tu, už je jí lépe? Mohla bych s ní mluvit?" "Lépe jí je, ale netuším zda s tebou bude chtít mluvit," řekl jsem a otevřel dveře. Chvíli jsem přemýšlel, jestli bych ji neměl nějak více spoutat, ale nakonec jsem se rozhodl, že jí budu alespoň trošku věřit.
Nechal jsme ji vejít na ošetřovnu, kde Am ležela a mluvila se Sharon, Wampirkou a Lindit. Všechny čtyři se otočily a nechápavě se dívaly. "Chtěla bych se omluvit za to, co jsem udělala, nechtěla jsem vás střelit. Pokud se chcete nějak pomstít, jsem tady." řekla a Amaranthes absolutně nechápala a zírala na ni. "To je v pořádku, stalo se a nikdo s tím už nic neudělá. Mstít se nechci a vážím si tvé omluvy." dostala ze sebe po chvíli Am a Satele se pousmála…

Sbírání informací

21. května 2014 v 0:15 | DevilDan |  This Is WAR
Dalšího dne se MrMetal s Challengerem a Black Vikingem, kteří u nás zůstali přes noc a společně plánovali prototypy tanků, brzy ráno vytratili. Šli do opuštěné továrny, aby se podívali, jaké možnosti mají s výrobou tanků, případně začali tvořit.
Cestou se zastavili ve spojeneckém táboře a přibrali několik dalších, takže do továrny jich šlo asi dvacet."Tady to je." ukázal Viking a MrMetal spatřil velkou budovu, kolem které se válely různě rezavé trosky. Vešli dovnitř a rozhlédli se. "Bagr, autobus, támhle jakejsi kontejner, další bagr, buldozer…' 'počítal Metal a mnul si ruce."Jo, tady se bude dobře tvořit."
Na průzkum hradu byli vybráni MetalKnight a Čudla. Nabídli se jako první. Oba věděli, že akce bude přes noc a tak celé dopoledne vyspávali aby nabrali energii. K večeru se zatáhlo a ozývaly se hromy. Vypadalo to na pořádnou bouřku. "Výborně, to se nám teď hodí, pojďme se připravit." radoval se Knight a budil Čudlu.
MrMetal s coristama pracovali již na prvním prototypu tanku. "Ty, támhle ten plech přivař sem. Ty mi prosím rozeber ten bagr. Potřebujeme jen podvozek. Challengere, přemýšlel jsi o tom, jakou výzbroj do tanků použijeme?" velel MrMetal a bylo vidět, že ho to baví. "Nevím, leda kulomety, pokud máte." "Moc ne, hele nejdřív bych vyřešil pohonnou jednotku, pásy a ochranu, pak se zaměříme na výzbroj." "Metale, tady Amaranthes, jak jste na tom? Vypadá to na pořádnou bouřku, nechcete se radši vrátit?" ozvalo se z vysílačky. "To je dobrý Am, vyřiď ostatním, že dneska nedorazím, přespíme tady. Ať hlídač neočekává můj příchod, kdyby se něco změnilo, dám vědět." odpověděl. "Potvrzuji, Amaranthes konec." Metal schoval vysílačku a pokračoval ve velení výrobě.
"Připraveni?" zeptal jsem se Knighta s Čudlou, kteří už netrpělivě čekali na povolení odejít. "Jistě, samopaly MP5 s tlumičem, tlumené pistole a každý máme u sebe nůž, tři granáty, kouřák a oslepovák. Dále máme lékárničku, baterky, plynovky, nějaký nářadí a výbušniny C4." potvrdil Knight připravenost ."Tak tedy, hodně štěstí. Nechám tu několik lidí vzhůru, kdyby něco, příjdou na pomoc." "Díky a my vyrážíme."
Bouřka i déšť byly v plném proudu, když Knight s Čudlou, promočení na kost, dorazili konečně na místo. Nebyl to jen hrad, ale doslova pevnost rozdělená na dvě části a spojená mostem přes řeku. V hlavní části, kde se nacházela nejvyšší budova a na níž vlála vlajka s nápisem "Hiphop je nejlepší!", byl vjezd do pevnosti a kolem něj několik stráží. V zadní části se ale pohybovalo jen několik málo stráží, kteří měli deště plné zuby. Byla tam ale asi dva metry vysoká zeď. "Čudlo, já tě vysadím nahoru a ty zkontroluješ, jestli tam někdo není. Pokud ne, vyležeš na zeď a pomůžeš nahoru mně." Čudla jen přikývla a Knight ji vysadil nahoru. "Všude čistý." oznámila Čudla a vytáhla se nahoru. Knight vyskočil a ona mu pomohla nahoru taky. "Pozor! Za mnou!" křikl najednou Knight a seskočil dolů. Čudla za ním. Okamžitě se schovali za kámen, protože kolem právě procházeli dva hopeři. "Ve jménu Eminema, proč musíme zrovna my mít hlídku v tomhle zasraným dešti." nadával jeden z nich. "Zůstaň skrytá." řekl Knight a Čudla přikývla.
Hopeři prošli kolem nich, ale ve tmě si jich nevšimli."Tady nikdo není, pojďme zpět." prohlásil hoper a jeho kámoš přikývl. "Hej!" křikl najednou ten druhý, ale než stihl namířit baterkou na kámen, dostali oba kulku do hlavy. "Jdeme. Tudy!" zavelel Knight a rozběhli se dál. Zastavili se na terase a rozhlédli se. Uviděli několik zaparkovaných náklaďáků a kolem nich pár hoperů. Seskočili z terasy a dopadli za menší budovu. "Je jich tam několik, hrajou tam poker nebo co." mrkla Čudla do okna. "Pojď pod ty náklaďáky, tam nás nikdo neuvidí." Knight si lehnul a plazil se pod asi šesti auty. "A sakra, támhle jeden stojí." upozornila Cudlinkaja. Knight vstal a pomalu šel k hoperovi. Hoper kouřil, díval se do tmy a nadával, že tam musí být zrovna on. Knight vytáhl nůž a přiblížil se k němu a rozhlédl se, jestli ho někdo nesleduje. Nikde nikdo, všude jen tma a voda. Chytil hoperovi ústa, aby nemohl křičet a podřízl mu krk. Vzal jeho mrtvolu a uklidil ji na zem, kde nemohla být spatřena. "Čistý, běž támhle za ty bedny, kryju tě." pokynul k Čudle a ta se rozběhla. Knight ji následoval a za chvíli se již oba plazili pod rampou, kam hopeři zrovna nosili nějaké bedny. "Vypadá to na munici. Pojistíme si útěk, připevni sem zespodu C4." řekl Knight Čudle a ta vytáhla nálož a připevnila ji kam ukázal. Plazili se až na konec rampy ze které seskočil hoper a pomalu odcházel pryč. "Vydrž..vydrž..běž!" zavelel Knight a následoval Čudlu k zavřeným vratům jedné budovy. Vytáhl nůž a pistoli a zabouchal na vrata.
Když viděl, že se začínají otevírat, vrazil dovnitř a otvírajícímu hoperovi vrazil do srdce nůž a další dva zastřelil tlumenou pistolí. V místnosti byly monitory se záznamy z kamer. Knight otevřel pomocí nějakého tlačítka dveře. "Noční vidění." sundala mrtvému hoperovi svůj objev Čudla a Knight si taky vzal. Šli potichu dolů po schodech a zastavili se. "Nightvision zapnout. Zhasnu světla." řekl potichu Knight a vypnul elektřinu v budově. "Jdeme!" Hopeři v místnosti nevěděli co se děje a hledali něco, čeho se chytit. Naši ozbrojenci viděli všechno a mohli střílet hopery jednoho za druhým. Prošli tak celou budovou a vyšli ven. "Tady nic není. A přes most nemůžeme." řekl smutně Knight a přemýšlel co dál. "Támhle pod tím mostem se dá projít."všimla si Čudla něčeho jako lešení kolem sloupů držících most."Skvělé."zajásal Knight a už lezli dolů."Tady na ten prostřední sloup dej C4."ukázal Knight a Čudla zase vytáhla výbušninu.
Přelezli opatrně kolem sloupu a dávali pozor, aby nespadli do rozbouřené řeky. Vylezli nahoru na druhé straně a vnikli do první budovy. Vyšli po schodech nahoru a vlezli velké místnosti, kde byla spousta zbraní a beden. "Tohle vypadá jako skladiště." řekla Čudla a začala otvírat bedny jednu po druhé, aby zjistila, co v nich je. "Munice, puška, granáty, plynovky…a hele, tohle mi přijde povědomé." hrabala se v bednách a vytáhla to co oba dobře znali. "Tohle je to, co pozabíjelo jednosměrky." řekla Čudla. "Je to ono, mají jich tu spousty." "Ale kde to vzali? Vyrobili? Od někoho odkoupili?"přemýšlela Čudla."To bychom měli zjistit. Schovám tady C4." Pak si všiml mapy a vzal ji sebou. Knight schoval pod jednu z beden nálož a vyšli ven.
"Mohli bysme taky zjistit, kdo tomu tady velí." navrhla Čudla a Knight přikývl. "Tady to vypadá jako nějaká šachta. A je to tu prostorný a je tu žebřík." Všiml si Knight a začal šplhat nahoru. Čudla ho následovala. Vykoukli a všimli si, že šachta ústí pod stolem jedné z místností. "Šéfe, další náklaďák je tady. Dodavatelka posílá další zbraně." říkal zrovna jeden z hoperu dalšímu. Chvíli poslouchali jejich debatu, když tam vrthl další a křičel: "Šéfe, jsou tu vetřelci!" "A do prdele, jsme prozrazeni!" Knight to řekl moc asi moc nahlas ."Támhle jsou!" všiml si šéfův pobočník. Knight vytáhl granát a hodil ho mezi ně. "Čudlo dolů!" zařval a Čudla začala sjíždět po žebříku dolů. Granát explodoval a výbuch shodil Knighta dolů. Proletěl kolem Čudly a snažil se zachytit žebříku a aspoň trochu přibrzdit. To se mu celkem dařilo ale skončil až úplně dole, v kuchyni.
Než se kuchaři stačili vzpamatovat, Knight je všechny postřílel. Čudla sjela za ním a pomohla mu se postavit na nohy."V pořádku?" "Jo, dobrý, musíme vypadnout." To už všude houkal poplach. Vyběhli z kuchyně a postříleli hopery v okolí. Když vybíhali z budovy, všimli si spousty hoperů, jak běží po mostě."Teď je ta pravá chvíle." pronesl Knight a vytáhl odpalovač. Stiskl to a sloup držící most explodoval a most se zřítil do řeky. Vyběhli z budovy a skryli se za bednou."Vidíš ten teréňák?" zeptala se Čudla a ukázala na vozidlo asi dvacet metrů od nich."Jo,
jdeme!"zavelel Knight a rozběhl se, střílejíc kolem sebe, k offroadu. Čudla ho následovala a naskočila na zadní sedadlo. Čelní sklo auta bylo rozstřílené a tak ho Knight vykopnul úplně. Po chvíli se rozjeli a svým mohutným názazníkem rozrazili několik beden. Čudla střílela na všechny okolo. Několik hoperů si odvážně stouplo před auto a začali odvážně střílet na řidiče. Knight se skrčil a hopeři nestihli uskočit. Rozplácli se o nárazník a jeden z nich vletěj na místo spolujezdce."Hele, mám novýho kámoše!" křikl Knight pobavaně a už valili po cestě na okraji skály. Zbloudilá kulka zasáhla pneumatiku a Knightovi se ovládání značně zhoršilo. "A kurva! Připoutej se, tohle bude vo hubu!" křičel na Čudlu a snažil se udržet na silnici. Nepodařilo se mu zatočit a už jeli dolů z prudkého kopce. Už o vypadalo, že to udrží na kolech a zvládnou to, ale ne, terénní vůz nadskočil, několikrát se ve vzduchu přetočil a dopadl do řeky. Knight se dostal z vozu ven, ale Čudle se nedařilo otevřít dveře a zůstala zaklíněná. Knight vběhl do rozbouřené řeky a křičel. V šoku i děsu se snažil otevřít dveře vozu a dostat dívku ven. Chvíli byl téměř v koncích a přemýšlel, že zavolá pomoc, ale nakonec se rozhodl, že ji musí pomoci. Po pěti minutách už dveře byly dokořán a Čudla venku.
Byla otřesená, ale zdála se v pořádku. Položil ji na kámen na břehu a vylezl na něj taky."V pohodě?" zeptal se, když si všiml, že Čudla je opravdu vyděšená. "Ale jo, jen jsme trochu pomlácená…ale..to byl snad ten nejhorší zážitek mýho života." pronesla a pomalu vstávala. Knight ji pomohl a pomalu se vydali domů.
Do základny se vrátili v noci úplně promočení, pomlácení a unavení. "Co se stalo?" ptala se Lia, která měla hlídku. "Budeme povídat ráno, je zima," odpověděla Čudla, kterou si převzala Maggot s dekou v ruce. Knight odkýval její větu a třásl se zimou. Okamžitě jen co se dostali do chatek si šli lehnout. Ještě zastihli po cestě mě. "Co...," "Ráno," zarazil mě Knight a dal mi ruku na rameno. "A připrav se na hodně informací," pousmál se, zívl a odešel do postele. Nezbývalo než počkat. Přeci jenom nemělo nám co uniknout.

Spojenci

13. května 2014 v 0:14 | DevilDan + MrMetal |  This Is WAR
Trvalo nám asi týden než jsme dali osadu do kupy a nanosili potřebné věci z pevnosti Hoperů. S trasherem jsme rozhodli, že ona pevnost je prostě moc velká a její obrana by byla špatná v takovém malém počtu a proto jsme si nechali onu pevnůstku BVB army, která nyní ležela v hromadném hrobu za osadou.
Les i blízské okolí jsme do čtrnácti dnů měli zmapované. Knight si i nastražil pár pastiček na zvěř, které mu sabotovala Lia protestující proti jídlům s masem a lovení zvířat. Často na ni nadával i Metal, který prostě na guláš jednou za čas dostal chuť. Nikdo z vedoucích se do těchto šarvátek nemotal, protože nikdo nebyl přehnaný ochránce zvířat jako L, která si ve volném rohu u plotu začala pěstovat salát a ředkvičky.
Kvůli stálým nudným dnům jsme se rozhodli prozkoumat vzdálenější okolí. "Vytvoříme si týmy po pěti, to bude stačit. Já, Liadesque, Knight, Cudlinkaja a Sharon půjdeme na východ a Trasher, Amaranthes, Himawari, Chaoss a Elis půjdou na západ. Ostatní mají volno, ale chtělo by to dát do pořádku sklad. Po pár nájezdech Lii tam je nepořádek," oznámil jsem a šel se s devíti dalšími připravit.
Asi po půlhodině svižné chůze jsme narazili na velkou budovu, na jejíž zdi byl plakát 1E. "Fuj, jednosměrky," odplivl si Knight. "Ale vypadá to nějak opuštěně." zaregistrovala Čudla a pozorovala okolí "Tak to pojďme prověřit." řekl jsem rázně a ostatní souhlasili. "Brána je zavřená zevnitř, ale některá okna jsou rozbitá." hlásila L pro menším prozkoumání."Tak pojďme dovnitř." řekl jsem a Knight násilím otevřel bránu. Vešli jsme a našli jen mrtvé jednosměrky."Co se tady stalo?" zeptala se Sharon, ale nikdo z nás nebyl schopen odpovědět. "Kdo je mohl zabít? A proč jsou ty dveře zavřené zevnitř?" "Nejsou postřílené." všiml si Knight, že nikde není ani kapka krve. "Nemohlo by za to být zodpovědné tohle? "ukázala Čudla kulatou nádobu o něco větší než granát s rukojetí na boku, ležící pod jedním z rozbitých oken. Knight věc zvedl ."To bude ono, ale jak to funguje?" "Všimli jste si, že je tady takovej špatnej vzduch? Blbě se tu dejchá." zeptal jsem se. "Radši otevřte ta okna, nerada bych dopadla jako tady ty jednosměrky." zděsila se Čudla a začala otvírat všechna okna. Ostatní jsme se přidali a za chvíli celá budova větrala.
Ať jsme prošli celou budovu jak jsme chtěli, nikde jsme nenašli nikoho naživu. "Všude mrtvé jednosměrky, napočítala jsem jich víc jak sto. Ale nikde žádná krev, jestli, tak jen ze střepů z rozbitých oken a těchhle plechovek je tu spousta." oznámila Čudla po chvíli mírně vyděšeným hlasem ."Týme dva, slyšíte?" vzal Knight vysílačku."Ano, slyšíme, co se děje?" ozval se hlas Chaosse. "Našel váš tým něco zajímavýho?" "Ne, zatím nic. Co vy?" "My tady máme asi stovku mrtvejch jednosměrek a nevíme jak přesně zemřely." řekl jsem do vysílačky. "Divný, my se tu ještě porozhlídnem, kdybychom něco našli, ozveme se. Chaoss konec." "Zkusme najít nějaká nosítka, jednu z nich si vezmeme sebou a zkusíme zjistit, co se jí stalo. A vemte sebou i pár těch divných granátů." řekl jsem.
Na základně jsme odtáhli jednosměrku do místnosti a Maggot začala pitvat.
"Udusila se, to je jistý, její plíce jsou dost…ehm…hnusný. Ten granát asi vypustil nějakou látku, která člověka udusí." oznámila Maggot. "Dobře, víme, o co jde, ale nevíme, kdo to udělal. Zkusme se porozhlídnout kolem té základny, musí tam bejt nějaká stopa." navrhl jsem.
Trasherův tým se mezitím začal vracet do základny, když si všimli nějaké osady. Přišli blíž, aby zjistili kdo se uvnitř nachází. "Nevypadá to jako jednosměrky nebo breberky, ty mají všude plakáty homoklád." řekla Elis. "A hopeři taky ne, ti se vyznačujou tím, že jim to tam hraje téměř nonstop." dodala Amaranthes. "Pak kdo tedy?"zeptal se Chaoss. "To bychom měli zjistit." řekl Trasher a zabouchal na vrata.
"Dobře, rozdělíme se a budeme pátrat. Po dvou, pro jistotu." řekl jsem, když jsme dorazili k základně mrtvých jednosměrek a tak se i stalo. Celé hodiny jsme nic nenacházeli, když najednou si pátrací dvojice Wampirka-Lindit všimly na kopci jakéhosi hradu. Ohlásily pozici a všichni jsme se zhomáždili u nich.
"Zajímavé, že by to byla jejich základna?" přemýšlela Ersie nahlas. "Jo, tohle bude fungovat jako základna, hrad je udržovanej." odpověděl jí Demonek. "Dobrá, ale určitě bych tam teď nechodil. Nechme to na zítra, poslal bych tam jen dva nebo tři zvědy, aby to prohlídli a zjistili víc, útokem nic nezmůžeme, protože jestli je těhle základen víc, budou varováni. Pojďme teď vykopat hromadnej hrob pro ty mrtvý jednosměrky, protože základnu bysme si mohli nechat." navrhl MrMetal a nám nezbývalo než souhlasit.
Fobos, Demonek, Knight, Metal i já jsme vyfasovali lopaty, zatímco holky tahaly mrtvoly na hromadu před vykopaný hrob. "Musíme kopat hluboko, sto těl se tam musí vejít a ještě musí být hluboko, jestli je tu zvěř, tak ať to nevyhrabou." upozorňoval již zkušený kopáč Fobos. "Pravda, ale stejně si myslim, že by i těm zvířatům jednosměrky smrděly." zasmál se Knight.
"Kdo jste?" zeptal se hlídač, když otevřel vrata a uviděl trashera s týmem. "Jsme metalisti a rockeři ze skupiny This is War, přicházíme v míru." ujistila ho Amaranthes. "Jo, tak to pojďte dál, tady jsou příznivci kvalitní hudby vítáni." rozevřel hlídač bránu a až teď si naši lidi všimli jeho třička Suicide Silence. Všichni lidé v osadě měli podobné oblečení."Hustý!" pronesl Chaoss. "Veliteli? Jsou tu lidé z nějaké skupiny, metal a rock." řekl hlídač do vysílačky. "Jo, pošli je nahoru za mnou." odpověděl mu hlas z vysílačky. "Pojďte se mnou." vybídl Trasherův tým a tak ho následovali po schodech do patra nějakého domu.
"Zdravím vám, prý jste posluchači kvalitní hudby. Já jsem Blake a tohle je osada, kde vládne především Metalcore a Deathcore." přivítal je velitel základny."Já jsme Trasher, zástupce velitele." představil se a podal veliteli ruku. "A tohle je Amaranthes, Himawari, Wizard a Chaoss." představil zbytek svého týmu. "Těší mě, co zde hledáte, potřebujete něco?" zajímal se velitel. "Jsme ve válce, Directioners, Beliebers, hiphopeři, to jsou naši nepřátelé. Je nás ale málo a tak hledáme spojence." vzala si slovo Amaranthes. "Nevím, my jsme mírumilovní a nejsme na válku připravení, byli bychom jen přítěž, naši lidé nejsou trénovaní, morálka žádná…ale možná bychom vám pomoct mohli, naši lidé jsou zruční, takže pokud byste stáli o nějakou technickou podporu?" navrhl velitel. "Jo, technická podpora, to by se možná i hodilo, ale nemůžeme nic říct dopředu, museli bychom se poradit s naším vůdcem." prohlásil Chaoss. "A opravdu nemáte nikoho bojeschopného?" zeptala se ještě Elis. "No, vlastně…jeden by tu byl. Říká si Grinch, a ten přímo nenávidí hiphopery." "Prečo?" zajímalo Himawari. "No, víte, nejste první, kdo takhle chtěl válčit, Grinch velel taky jedné takové skupině, nevím kolik jich bylo, možná padesát. Bojovali hlavně proti hiphoperům, ale jednou jim něco nevyšlo. Dostali se do obklíčení a ti, co přežili, byli zajati, Grinch mezi nimi. Viděl, jak popravují jeho přátele. Jen on jediný zůstal naživu. Tvrdě ho mučili. Chtěli vědět, jestli jsou v okolí nějací další. A taky že byli. Grinch odmítal cokoliv prozradit. Věděl, že by to pro ně taky znamenalo smrt. Jednou se rozhodl utéct, ale odhalili ho a střelili do zad. Jako zázrakem kulka minula všechno důležité, ale on nemohl běžet dál a znovu ho chytili. Kulku mu vytáhli a dál ho mučili. Jednou mu to ale vyšlo. Podařilo se mu přeprat stráže, ozbrojit se a utéct. V potyčce byl zraněn, ale dokázal se odtamtud dostal. Běžel co nejdál to šlo…a pak jsme ho našli v bezvědomí kousek od naší základny. Přijali ho mezi sebe. Přísahal, že se jednou vrátí a pomstí svoje mrtvé přátele. Chtěl se přidat k spojencům jeho skupiny, ale nakonec se ukázalo, že někdo z jeho lidí mluvil a místo spojenecké osady našel jen hromadu ohořelých mrtvol a trosky. Začal na sobě tvrdě makat, dostatečně se vytrénoval, ale sám proti nepříteli nemůže a my se do války nehrneme. Myslím, že vy jste ti praví, kam on patří." skončil vyprávění velitel.
Po chvilce mlčení se ozval Chaoss: "Jo tak tenhle borec by se nám hodil." Trasher chvíli přemýšlel a pak dodal: "Nemohli bychom s ním mluvit?" zeptal se Blakea. "Ale jistě, pojďte se mnou." následovali ho do nějaké posilovky, kde posiloval mladý muž s nějakou očividně narychlo vyrobenou činkou. "Grinchi, tihle lidé by si s tebou přáli mluvit." řekl mu Blake, muž položil činku a přišel blíž. "Co si přejete?" zeptal se zvědavě při pohledu na ozbrojence. Elis začala s vyprávěním o This is Waru a nakonec mu Trasher nabídl se připojit. "Souhlasím, takové jako vy zrovna potřebuji." zasmál se.
Hrob byl konečně vykopán a jednosměrky naházeny dovnitř. "A ještě zahrabat." pronesla Sharon. Jednosměrky byly zakopány šest stop pod zemí."Tyvole, já už nemůžu...a mám hlad" stěžoval si MrMetal. "Tak to pro dnešek radši zabalíme, abys nás tady nesežral." rýpla si do nenažrance Liadesque.
"Tak jo, pojďte s náma, představíme vás veliteli a on s váma dohodne tu spolupráci." nabídl Trasher. "Dobrá, vezmu sebou pár našich nejlepších lidí. Počkejte před bránou." odpověděl velitel.
Po pár minutách z brány vyšli Blake, Grinch, nějaká dívka a 3 další borci. "Challenger, Black Viking, Joe a Valkýra." představil Blake své přátele. Po představování vyšli společně směr naše základna. "Jo, až tam přijdem, dejde si pozor na MrMetala. Je možný je vám hned při příchodu dá zbraň hlavě. Nedávno jsme totiž kvůli zradě jedné z našich padli do zajetí a při útěku a ochraně zraněné padnul jeho nejlepší kámoš a parťák a on teď nevěří nikomu, koho nezná dostatečně dobře." upozornila Amaranthes. "V pohodě, dáme si pozor, nemyslim si, že by nás zabil." ujistil Joe. "To ne, ale možná bude dosti protivnej." odpověděl Chaoss.
Po našem návratu na základnu, jsme zahájili menší poradu. "Tak jo, všichni jsme viděli, co se stalo těm jednosměrkám a aby to nepotkalo nás, musíme se připravit. Všichni musí neustále u sebe nosit plynovou masku. Ve skladu jich máme spousty." začal jsem a předal slovo Knightovi. "Chcem vám taky oznámit, co se bude dít s naší novou základnou." řekl Knight. "Základna zůstane v utajení a tak se tam nebude nic…"nedokončil větu, protože ho přerušila Sharon. "Dane, trasher je tu a mají sebou nějaké lidi." na to jsme se já a několik další zvedli a šli ven. "Zdravím, jsem DevilDan, vůdce této skupiny." přivítal jsem neznámé a všiml si MrMetala, jak si je s nedůvěřivým pohledem prohlíží. "Tihle lidé jsou fanoušci coru, převážně. Narazili jsme na jejich osadu a dohodli se na spolupráci. Jsou zruční, mohli by nám poskytovat technickou podporu typu spavba opevnění, oprava různé techniky a tak dál. A tady Grinch by se k nám rád připojil a bojoval po našem boku. A tohle jsou Blake velitel, Valkýra, Joe, Black Viking a Challenger." MrMetal se při zaslechnutí poslední jména přestal opírat o zeď a otočil se na něj. "Challenger? Má to slovo nějaký význam?" "Challenger je anglicky vyzyvatel." poučila ho Cudlinkaja. "Né, vyzyvatel to sice znamená, ale já to mám podle...možná neznáte...podle t.." nesouhlasil Challenger. "Tanku?" doplnil Metal. "Jo přesně." potvrdil Challenger."o tanky se zajímám a tuhle přezdívku jsem dostal poté, co jsem si vylepil plakát s tímhle strojem." "Tak pojďte dál." pozval jsem coristy dovnitř a pozastavil tankovou debatu.
Uvnitř jsem se s Blakeem začal domlouvat na spojenectví, zatímco Metal a Challengerem zase začali řešit tanky."Jednou jsem tank i postavil...na podvozku buldozeru, ale to dopadlo katastrofálně. Nebyl moc materiál, ani kvalitní zbraň." "To já taky kdysi přemýšlel, že bych se do něčeho podobnýho pustil, ale nějak jsem se k tomu nedostal." "Jo, to chápu, ale teď, když jsme, nebo budeme, spojenci, co takhle nějakou takovou mašinu vytvořit?" navrhl MrMetal ale pak se zarazil. "Jen asi bohužel není kde a z čeho" "Ale kdepak, je tady opuštěná továrna, nevim, co se v ní dřív vyrábělo. Ale jsou tam natahaný stroje a i takový ty tovární jeřáby. V okolí jsou vraky různých vozidel. Nikdo se tam pro to už nevrátil. Zkusím sehnat pár našich a mohli bychom se tam jít podívat a o něco se pokusit. V boji by se vám to určitě hodilo." nabídl Challenger a Metal nadšeně souhlasil. "Výborně, spolupráce uzavřena." ukončili jsme zrovna jednání. "Teď vezměte někdo Grinche na střelnici, aby nám ukázal, jak umí střílet." řekl Trasher s úšklebkem a Chaoss odpověděl: "Jo, já ho tam vezmu, Grinchi, následuj mě."
Grinch předvedl vynikající střelecké dovednosti a okamžite byl přijat, což většinu lidí potěšilo. Nový člen byl vítán a společnost byla oživena někým neznámým. Dění vypadalo velice nadějně.

Obrana část druhá

8. května 2014 v 20:47 | DevilDan |  This Is WAR
"Rozdělíme se," zavelela Lia a ukazovala směry. "Jasně," přikývl Chaoss a rozběhl se svým směrem. Lindit sice měla chuť prostestovat, protože ticho ji dost nervovalo, ale neřekla nakonec ani slovo a odešla.
Metal byl při obraně asi nejzuřivější, ale naštěstí nestřílel po vlastních lidech. Přišli jsme o jednoho střelce, protože Wamp to schytala do ramene. Vystřídala ji Elis. "Tohle je zbytečný!" řvala Am "stejně je jich už spousta uvnitř!" "Čudlo, Knighte, Himawari! Ústup do pevnosti," křičel Trasher, který chtěl zamezit tomu, aby celá základna padla v popelu. "Sme na tom zle s nábojmi," přiběhla k němu Himawari. "Sharon hlásila, že už dochádzajú," "Nevadí," prolomil ticho Knight. "Furt máme nože," "Áno, ale proti samopalom je to trochu nefér," namítla Him. "Stejně je to jedno," vložila se do toho Čudla. "Nemáme, kde brát zbraně a Lia s Chaossem a Lidit tu ještě nejsou,"
Sharon se na mě neustále otáčela. Chtěla vědět jestli si myslím, že je tenhle boj ztracený, ale já neodpověděl. Několikrát jsme si totiž mysleli, že jsme slabí nebo nepřítel nepřemožitelný a nakonec jsme vyhráli. Sharon se náhle prudce otočila dopředu a zastřelila jednoho z posledních Hoperů, co se dobývali dovnitř. Jak padl na zem, bylo ticho. Fobos s Elis vykukovali za hradbu a sledovali dění.
Hopeři se začali shlukovat asi dva metry před bránou. "Co se děje?" zeptala se Sharon podiveně. "Stahují se," řekl Fobos a dál sledoval. "Sharon, odveď Wamp k Ersie a Little," řekl jsem jí a Sharon poslechla. Maggot mezitím ošetřovala i další raněné. Nikdo nebyl poraněný smrtelně. Naší výhodou bylo, že jsme je dokázali držet před plotem a u brány, kde se lehce dali sestřelit.
L nacházala jen prázdné místnosti. Z jedné vykradla pár zbraní a šla dál. V křížení dvou chodeb se střetla s Chaossem. "Nikde nikdo a nic," řekl Chaoss. "Já taky nikoho nenašla, myslíš, že jejich šéf je mezi vojákama, co útočí na ostatní nebo jsme jen nešikovní?" zeptala se Lia a přemýšlela. "Těžko říct jestli vůbec velitele mají," odpověděl Chaoss. "Přece si neútočí jen tak bez rozkazů!" podivila se Lia. "Půjdeme najít Lindit, třeba něco má,"
Fobos slezl za námi dolů: "Vůbec netuším o co jim jde," řekl a díval se na pár lidí kolem. "Třeba chtějí jen pauzu," řekla Čudla, která přiběhla k nám i s Him a Trasherem. "Knighte, Demone, jděte se podívat jestli ještě nemáme nějaké zbraně," poručila Am, kterou znervozňovalo ono čekání. "Je to jak čekat na popravu," pronesla a odešla kousek opodál. Bohužel měla pravdu. "Co když jim někdo dal vědět, že mají v osadě někoho od nás?" zeptala se Elis. "No, nevím, jsou dost zaměstnáni tady," odpověděl ji Fobos, ale jistý si nebyl.
"Lindit?" oslovila ji Lia. "Pššš," okřikla ji Lindit a dívala se z jednoho okénka. "Jsou venku," řekla po chvíli. "Sbírali zbytky sil a šéfíka a odešli," "Kolik jich bylo?" zeptal se Chaoss. "Tak dvacet, víc ne, asi jsme je přecenili," řekla L. "No, hlavně jsme pár z nich odklidili už jak jsme utíkali a nemyslím si, že by všichni byli natolik stateční, aby neutekli. A mohli také vzít nováčky, i když nevím, tohle je docela pustina," "Souhlasím, ale stejně," začala L. "Co stejně? Prostě jsme silnější a teď bychom měli nabrat, co pobereme a jít ostatní varovat," řekl Chaoss. "Máš pravdu," kývla Lindit a všichni tři šli zpátky.
"Běžte na svoje pozice," rozkázal Trasher asi po půl hodině. "A co tam budeme dělat?" zeptal se Knight. "Nikdy nevíš, kdy zaútočí takže ticho," okřikl ho Trash, ale i tak se nic nedělo. "Tohle je zbytečné," řekl jsem "stačí když někdo bude hlídat," "Jo, na hlídce je Elis," řekla Amaranthes. "Ale jestli šli pro posily, tak bychom spíš měli zdrhat," řekla nakonec. "Jsi blbá?!" zeptal se Metal, "Skoro je máme a ona chce utíkat!" "Klid!" křikl jsem. "Nikdo neutíká," Všichni zmkli a Am si jen povzdechla.
"Hej!" křikl na nás Chaoss a běžel s holkama k nám. "Co se tam stalo? Je jejich velitel mrtvý?" ptala se rychle Amaranthes. "Není," řekla zadýchaná Lia. "Jak to?" podivil se Trasher. "Byl to váš jediný úkol!" "Já vím," namítla Lia. "ale než jsme ho našli, tak asi s dvaceti hoperama odešli," dodala Lindit. "Takže jde na nás?" zeptal jsem se. "Nevím, možná zdrhl," napadlo Chaosse. "Vše je možné," souhlasila Lia. "Počkáme, co se bude dít. Zbraně teď už máme," řekl jsem a díval se na to, co přinesli z jejich pevnosti.
"Kolik jich tam je?!" zakřičel jsem na Elis s Fobosem. Elis sebrala ze země dalekohled a dívala se k lesu. "Tak patnáct zdravých a dalších deset zraněných nebo polomrtvých," řekla a odložila dalekohled. "Jsou na tom hodně špatně," komentoval Metal a usmíval se. "Jestli jich příjde dalších dvacet, tak budou mít pořád převahu," řekla Elis. "A když ne, tak jsou v prdeli," dodal Metal vítězoslavně. "Asi se hádají," informovala nás Elis na věži. "A pár jich odešlo," Metal popadl jednu z pistolí válících se opodál a vyrazil k bráně. "Stůj!" vykřikl jsem, ale nestihl ho popadnou za paži. Metal přistoupil blíž za naše teritorium a vystřelil. Střílel asi pětkrát a schválně minul. "Tak co bude?" zeptal se naštvaně. Pár zdravých se zvedlo a utíkalo do lesa. Jeden nabil zbraň a chtěl vystřelit. Z opevnění jej ale sestřelil Fobos. Ostatní vyděšeně koukali kolem a nevěděli, co dělat. "Bereme zajatce?" otočil se Metal na mě. "Svaž je a odveď je," řekl jsem. Bylo jasné, že poté hodině čekání už žádná posila nepřijde a že jejich zbabělý šéf utekl.
Metal je zavřel do jedné z budov, která byla stabilní a dala se zabarikádovat. Sice jsem nevěděl, co s nimi budeme dělat, ale zajatci se hodí vždycky. "Ještě bych dobyl tu jejich základnu," pronesl Metal. "Vemu si pár lidí a půjdu," Věděl jsem, že si to nenechá rozmluvit, tak jsem souhlasil. S ostatními jsme zatím šli odtahat mrtvá těla.
Metal se vrátil před svítáním. "Tak jsem zabezpečil hlavní vchod," chlubil se. "K tomu zadnímu jsem sehnal klíč," řekl a podával mi jej. "S Knightem a Elis jsme sem nanosili ještě nějaké jídlo a zbraně kdyby se náhodou někdo vrátil," "Fajn, alepoň jsme na nějakou dobu zase zabezpečení. Zítra to bude chtít pročesat alepoň nejbližší část lesa," řekl jsem. "A zakopat mrtvoly," dodala Lia znechucená krví a celým tímhle bojem, co se udál. "S tím se počítá, L," odpověděl jsem jí a sledoval Metala, který se vydal někam do základny. "Říkám na rovinu, že jestli ještě něco provede nebo posere, tak ho vlastnoručně zaškrtím," pronesl Lia. "To klidně můžeš, ale snad to nepříjde. Po tomhle už musí být Tommy pomstěn," "A myslíš, že se vrátí ten blbec?" "Ne, nemyslím," řekl jsem. "Spíš se někde spojí se zbytkem," "Aha, takže větší armáda a větší bitva," došlo L a moc radostně nevypadala.